O jedné renovaci motocyklu ČZ 125 b
Motocykl jsem zakoupil v roce 2006, na podzim. S bývalým majitelem jsme ho tahali z půdy kde byl velmi dobře uskladněn, u komína v seně. Motocykl byl celý v původním stavu a s dobovými doplňky. Tandemové sedlo bylo sice z Jawy, nebo z motocyklu se širším nosičem, proto byly v nosiči díry navíc, vyvrtané dle rozměru držáků sedla. Jediné, co by tam nemuselo, nebo snad nemělo být je trumpetka, protože je motocykl vybaven elektrickou houkačkou
Při rozebírání motocyklu jsem zjistil pár nemilých závad, nebyly to však závady, které by mi zabránily v renovaci, závady na kývačkách bývají horší.
1. Kryt řetězu byl buď prodřen od řetězu, nebo se s ním něco stalo při havárii. Původní majitel ho svařil mosazí, ale byl celý nakřivo.
2. Zřejmě v důsledku přetěžování praskl rám u rozvidlení u zadní vidlice. Autogenem a mosazí zde byly přiletovány trojúhelníkové výztuhy.
3. Promáčklou nádrž na pravé straně, asi v úrovni kolen, stačilo jen vyklepat.
4. Prasklý zadní blatník u prolisu pro kryt řetězu zavařit bylo dílem okamžiku.
Zbytek motocyklu byl ve velmi pěkném rezatém stavu. Byla to však jen povrchová koroze, která nezasahovala hlouběji do materiálu. Stačilo tedy jen celý motocykl rozebrat, vyklepat případné boule, narovnat pár držáku a mohlo se lakovat.
Ještě před lakováním jsem ale sehnal nový kryt řetězu, protože opravovat starý se mi nechtělo.
Při rozebírání jsem rozpletl i kola, což jak jsem záhy zjistli byla chyba.
Bylo potřeba také připravit a poshánět všechny věci na chrom a zinek. Obroučka světla, nádrž, řidítka, klakson, pružina přední vidlice, víčko nádrže, startovací páka, řadička a trumpetka jsou všechno originál věci.
Výfuky a kolena jsou repliky.
Kolena byla takový malý oříšek. Nevím v čem se liší rám Čz 125 B od Čz 125t, ale kolena na B mají ještě asi uprostřed jeden zlom, kdežto na T jsou kolena rovná.
Výfuky jsem sice mohl použít straré, ale protože moje verze měla výfuky v chromu, tak tam také přišly v chromu.
Protože proti Komaxitu nic nemám, nechal jsem celý motocykl, kromě nádrže, nalakovat Komaxitem, ještě s vrchním bezbarvým lakem.
Někdo sice řekne, že je to prasečina, ale jestli mám rozhodnout mezi cenou za klasický lak (asi 10000Kč, s tím, že přípravu bych musel dělat doma) nebo cenou za Komaxit (2000Kč včetně jejich přípravy), volím raději Komaxit, protože déle
Nyní se ukázalo, jaká byla chyba rozplést kola.Pokud bych je nechal spletená, sice bych asi nikdy nevyměnil žádný drát, ale u motorky, která najezdí jen pár kilometrů asi žádný nepraskne, ale kola bych měl již hotová. Protože jsem je rozpletl, musel jsem sehnat černěné dráty a kola nechat nechat vyplést.Nejdéle tedy trvalo sehnat ty dráty.
Po nalakování všech věcí včetně nádrže, která je po chromu nalakována normální barvou, jsem zaúkoloval svého bratra, aby nalakoval bílé linky.
Jediné, co jsem musel sehnat bylo, jak mají být rozmístěny a vůbec, kde mají být. Nějaké se dochovaly na motocyklu a při focení vraku při příjezdu jsme je zdokumentovali, některé se ale nedochovaly. Proto nastoupila dobová dokumentace - návod k obsluze a katalog ND. Tam jsme objevily zbývající linky. Bratr je tedy nalakoval, na moji žádost je nalakoval i na kryty nohou, kde asi být neměly, ale mě se tam líbily.
Po této proceduře jsem již mohl začít skládat celý motocykl.
Nepoužil jsem sice originál šrouby, s čočkovou hlavou se shánějí špatně a přeci jen je ještě načernit by bylo asi mimo moje síly, ale práce pokračovala docela dobře.
V mezičasech, kdy jsem čekal na chrom nebo Komaxit, jsem rozebíral a dával dohromady motor. Rozebrat jej byla hračka, přeci jen hermetik moc nedržel a ložiska také již nebyla nejlepší.
Celý motor byl v podstatě v pořádku, ale když jsem ho měl již rozebraný, nechal jsem mu udělat výbrus válce a opravu kliky. Převodovka, spojka a řadící kulisa byly v pořádku, nemusel jsem tedy s nimi nic dělat. Když jsem měl doma válec i kliku, mohl jsem to začít dávat dohromady.
Ložiska jsem vždy vařil v oleji, aby šli dobře nasadit na čepy a hřídele.
Celé bloky jsem potom nahříval na vařiči, abych ložiska nemusel natloukat, ale po nahřátí tam spadla sama.
Do motoru jsem dal silikonová gufera a celý motor utěsnil tmelem na motory.
Pod hlavu a válec jsem vyrobil těsnění z armovaného Klingeritu. Motor jsem seřizoval šuplérou při sundané hlavě a sundaném pravém víku motoru ještě na ponku. Po vložení motoru do rámu celý motocykl jakoby ožil, už to nebyly jen trubky.
Elektriku jsem natahal sice novými dráty, ale schoval jsem je do bavlněných bužírek napuštěných voskem, takže to ani není moc poznat.
Tachometr jsem nechal opravit u MontyJawa, udělali to výborně, přičemž na mé přání ho i vynulovali.
Potah sedla řidiče je původní (VEPS). Pružiny jsou některé původní, pár jsem jich musel vyměnit. Kostra sedla je původní.
Originální pneumatiky jsem nesehnal, proto tam jsou Německé Hidenau, vzorek je pěkný a přeci jen to už nejsou upečené saze.
I když mám motocykl již složený, ještě jsem nenašel odvahu ho nastartovat. Spíše by se hodil do nějaké výlohy. Časem jej určitě nastartuji, ale to už nespěchá.
Věřím, že se někdo ke mě přidá, protože motocyklů Čz typ b mnoho není.
Jan Polák
|
