Konec druhé světové války v roce 1945 odstartoval období mnoha zásadních změn jenž měly přímý vliv na rozvoj výroby motocyklů v Československu. Snaha o pochopení tehdejší situace by měla být prvním počinem zájemce o československé motocykly vyrobené v období po Druhé světové válce.
Pro více informací navštivte bonusový článek knihy Jawa Californian - Vývoz československých motocyklů do USA po roce 1945, který se snaží toto období mapovat.
Zahraniční projekty strakonické ČZ
Monark - Tempo - Socovel
autor: Jiří Bartuš
Motocykly řad b, t i c byly vyváženy do řady zemí celého světa, kde si společně s motocykly Jawa vydobily velmi slušné renomé.
Jednou z možností, jak čelit sílící konkurenci či prorazit na nových trzích, byl vznik společného projektu se zavedeným výrobcem působícím v daném teritoriu.
O využití moderních komponentů motocyklového výrobce ze Strakonic měli zájem výrobci, kteří tradičně takto využívali komponentů zavedených motocyklových výrobců.
Do fáze uskutečněných dodávek se postupně dostali tradiční skandinávští výrobci - švédský Monark s finským Tempo a belgický Socovel.
Slibný rozjezd mnoha mezinárodních projektů postupně zhatila měnící se světová politická situace.
Monark
Výrobce: AB Cykelfabriken Monark, Varberg
Švédský výrobce motocyklů, mopedů a bicyklů používal ve svých lehkých motocyklech vlastní konstrukce motory cizích výrobců. Nedostatek výrobních kapacit výrobců motorů počátkem 50. let minulého století jej však přinutil použít motory celé řady různých světových výrobců jako JLO, BSA, HVA, JB a také strakonické ČZ.
Instatalace každého motoru si tak vyžádala provést mnoho dílčích změn. Parametry a odlišnosti jednotlivých typů motocyklů lze nejlépe vyčíst z instrukční knihy, která byla pro všechny typy společná.
Reklamní leták motocyklové produkce firmy Monark
Označení motocyklů dle použitého motoru ČZ
Monark M 200 – motor ČZ 125 B – r.v. 1949-1952
Monark M 200 – motor ČZ 125 c – r.v. 1950-1952
Monark M 300 - motor ČZ 150 c – r.v. 1950-1952
Všechny tři typy motocyklů byly vždy opatřeny červeným lakem
Ukázky z instrukční knihy určené pro motocykly Monark
Monark M 200 s motorem ČZ 125 B
Motocykl Monark M200 b využíval kompletní motor ČZ 125 B s dekompresorem.
Motocykl byl vybaven pneumatikami o rozměru 2,75'' x 19''. Pohotovostni hmotnost činila 85 Kg. Přední expanzní bubnová brzda měla průměr 100mm, zadní 150mm. Přední vidlice byla teleskopická. Palivová nádrž měla objem 8litrů.
Od běžné produkce motocyklů Monark řady M200 se motocykl vybavený motorem ČZ lišil zejména výfuky, nádrží, krytem řetězu, rozetou, stojanem, stupačkami a světlomety.
Ukázky z katalogu rozdílových náhradních dílů
Monark M 300
Motocykl Monark M300 využíval mimo kompletního motoru ČZ 150 c i světlomet ČZ s přepínačem a tachometrem a řetěz ČZ.
|
|
 |
Informace o motocyklech Monark s motory ČZ
v časopise Motocykl č.33, 1950, ročník II.
Katalog náhradních dílů Monark M 300
|
 |
 |
 |
| Motocykly Monark M 300, současný stav |
Monark Brazil
Brazilská pobočka firmy Monark vyráběla v 50. a 60. letech 20. století motocykly Monark s motory Ilo a ČZ 150 (později pouze s motory ČZ), případně i dalšími komponenty tehdejších motocyklů jednotné řady JAWA-ČZ. Motory ČZ použité v těchto motocyklech měly kulatý znak ČZ nahrazený znakem M v rovnostranném trojúhelníku.
Tempo
Výrobce: Jonas Øglænd - Sandnes - Norway
Norský výrobce motocyklů a mopedů v 50. letech 20. století montoval do motocyklů vlastní konstrukce motory značek Villiers a Sachs o zdvihovém objemu 150 cm3. Motocykly byly nabízeny pod obchodní značkou Tempo Standard.
V roce 1956 došlo k situaci, kdy poptávka po motocyklech Tempo Standard byla tak veliká, že dodavatelé motorů nebyly s to dodat potřebné množství motorů. Dodavatelská krize byla vyřešena zakoupením motorů ČZ 150 typ 352, které byly v motocyklech Tempo testovány již v roce 1952, kdy vznikl první prototyp (použití motorů ČZ 150 c bylo též zkoušeno i v motocyklové tříkolce).
Motocykly Tempo Standard s motorem ČZ 150 typ 352 byly vyráběny pouze 6 měsíců v roce 1956 v celkovém počtu 1629 kusů. Firma Jonas Øglænd v témže roce vyrobila celkem 11545 motocyklů a mopedů.
Motocykly byly dodávány v atraktivním zeleném (dva odstíny) metalickém laku.
V současné době je v Norsku dochováno pouze několik desítek těchto motocyklů a jsou tak mezi norskými sběrateli vítanou raritou.
| Návod k obsluze motocyklu Tempo CZ-150 |
 |
 |
| Úvodní strana |
Popis motocyklu |
 |
 |
 |
| Parametry motoru |
Řez motorem |
Schéma el. zapojení |
 |
 |
 |
| Motor ČZ 150 typ 352 |
Tachometr |
Socovel
Malá rodinná belgická firma Socovel, která se za války věnovala vývoji elektrických skútrů, a po válce začala vyrábět lehké motocykly s motory Villiers, projevila zájem o nákup motorů československých výrobců. Výsledkem obchodní spolupráce byly motocykly Socovel 250, 350 opatřené motory Jawa a později motocykly s motorem ČZ 150. Firma též představila zajímavě karosované motocykly Socovel 150, opatřené motory ČZ.
Motocyklům Socovel opatřeným motory Jawa se věmujeme v samostatném článku Jawa Socovel.
ETS. Socovel Bruxelles
Firmu Socovel založili bratři Maurice a Albert de Limeletteové z Bruselu. Název Socovel je zkratkou SOplicit pour l'étude et la COnstruction Vehicules ELectriques (společnost pro výzkum a výrobu elektrických vozidel). Od roku 1938 vyráběly elektrické tříkolky a postranní vozíky a během války i elektrické skútry. Po válce začaly vyrábět lehké motocykly s motory Villiers 98 a 125 cm3. V roce 1951 nabízela firma Socovel sortiment motocyklů od 125 cm3 po 350 cm3. Později zkusila firma nabídnout i skútry s motory 125 do 200 cm3.
|
Bližší informace přinesl časopis Motocykl číslo 3 v roce 1953
Karosovaný motocykl Socovel s motorem ČZ 150
 |
| Informaci o karosovaném motocyklu Socovel s motorem ČZ 150 přinesl časopis Motocykl číslo 64 v roce 1952 |
|
