Zprávy z příprav knihy vozítka Velorex
|
|
Aktualizováno 28.4.2010
|
|
28.4.2010 Křest knihy vozítka Velorex
Ze soboty 24. 4. 2010 jsem měl strach. Vyjde počasí? Přijedou pozvaní velorexáři? Bude s e program líbit pamětníkům? A hlavně, zvládneme to vše po organizační stránce? A jelikož počasí se mému Velorexu od rána usmívalo na cestu a ředitel ASV Solnice pan Kovář mě ale ujistil, že má dostatek sil (nejen vlastních), začal jsem věřit, že to zvládneme.
Když jsem kolem 10 hodiny přijel do Solnice, byly v areálu závodu již čtyři Velorexy. Jejich počet se v průběhu dne vyšplhal, místo plánovaných 25 strojů, až na téměř dvojnásobek. Do jedné hodiny odpolední, kdy byl naplánovaný oficiální křest, bylo sice času dost, ale nechtěl jsem plýtvat časem a rovnou se pustil do předávání knížek předplatitelům.
Zatímco já prožíval tříhodinový podpisový maratón, ostatní přítomní měli několik možností: Prohlédnout si nádherné modely na dálkové ovládání v akci, shlédnout střihový dokument Velorex v běhu času, anebo si do knížky nechat podepsat přítomné osobnosti. A těch nebylo zrovna málo. Za pamětníky se zúčastnil Mojmír Stránský, Anna Molnárová, Miroslav Slezák, Antonín Hartman a další. Za rodinu Františka Stránského, kterému je moje kniha věnována, jeho obě "děti" Oldřiška a František. Za současné pracovníky manželé Červinkovi a za budoucnost konstruktér vozítka Velor-x-trike Pavel Brída. Navíc pan ředitel, ve spolupráci se starostou města Solnice, pozval i místní obyvatele čímž dostala celá akce moc pěkný vzpomínkový nádech.
Kromě mých podpisů byl zcela největší zájem o podpis konstruktéra Mojmíra Stránského, na který se stály až více než hodinové fronty. Konstruktér si totiž (bohužel) chtěl s každým popovídat.
Jak jsem slíbil, každý předplatitel dostal moji knihu v hodnotě 150 Kč. K ní bonusové DVD o boskovicku (ve kterém jezdí Velorex), poštovní známku s velorexí tematikou a vzpomínkovou jízdenku. Jelikož se dostavila i spousta místních obyvatel, kteří měli zájem o zakoupení knihy, vyprodal jsem všechny knížky jenž jsem měl s sebou.
Po jedné hodině odpolední jsme udělali slavnostní křest. Přítomné přivítal a za ASV Solnice pronesl pár slov, současný ředitel Roman Kovář. Poté jsem pár slov vypotil i já a prostor dostaly i děti zesnulého Františka Stránského. Poté jsem spolešně jsme zamokřili jednu z knížek a symbolicky přiťukli šampaňským, aby se knížka líbila a našla si své čtenáře. Hned nato jeden z pamětníků vybral od předplatitelů vzpomínkové jízdenky a dával jim za ně zdarma DVD Velorex v běhu dějin – přibližně dvouhodinový střihový dokument, ve kterém se pohybují vozítka (od roku 1953 až do roku 2009). Jízdenky ponechal v krabici na odpolední slosování o Album dochovaných strojů.
Odpolední program byl zcela v režii pracovníků solnického závodu. Ti si brali po skupinkách zájemce o prohlídku a provázeli je celým závodem. Zájemce o historii jistě zaujala prohlídka s pamětníkem panem Slezákem, díky kterému se přítomní přenesli o těch necelých 60 let zpátky do minulosti a dozvěděli se tak, v kterých místech se co na vozítkách dělalo. Změnou programu bylo losování o Alba dochovaných strojů. Nechtěl jsem účastníky napínat až do rychnovského závodu a tak jsme losovali těsně před slavnostní jízdou. Zřejmě nejmladší účastnice akce Míša z kožené přilby postupně vylosovala 10 očíslovaných jízdenek a tak 10 předplatitelů odjíždělo z akce bohatších o Album dochovaných strojů. Každý majitel byl vyzván, aby s tímto naším pokladem zacházel podle toho, jak si vozítko Velorex zaslouží.
Krásné počasí přálo i v 16 hodin slavnostní jízdě Velorexů ze Solnice do Rychnova nad Kněžnou. Solnické ulice lemovaly zástupy lidí, kteří mávali a usmívali se. Takovou přehlídku už pár desítek let určitě neviděli. Vrátili jsme tak tomuto městečku hrdost na vozítko, které i v dnešní době dobývá svět. Rychnovský závod KOVEX, který se v brzké době sloučí s ASV Solnice, nás přivítal otevřenou bránou a dalšími organizátory akce. Slovo dostal a závod nám ukázal dlouholetý vedoucí Jiří Skalický. Také i zde bylo možno potkat pamětníky výroby vozítek Velorex.
V Rychnově nad Kněžnou jsme se dle programu společně rozloučili a vydali k domovu. I když se ne vše povedlo na 100% dle plánu, byla to velmi příjemná akce. Velké poděkování patří všem, které oslovil pan Roman Kovář, ale také těm, kteří přijeli a společně vytvořili tak úžasnou atmosféru.
Sháním fotografie z této akce - nějak jsem nestíhal fotit.
Ivo Fajman
1.4.2010 Setkání předplatitelů v sobotu 24. dubna 2010 v Solnici
Vážení velorexáři,
ani netušíte, jak moc jsem se těšil až budu moct napsat tuto větu. Naše kniha vozítka Velorex je hotová! Tedy, upřímně, ještě ji nedržím v rukou, ale když mi tiskárna slíbí, že bude hotová do 14 dnů, věřím jim. Proto jsem neváhal a jel minulý týden zajišťovat místo a datum setkání předplatitelů knihy. A povedlo se! Kdo si tedy předplatil moji knihu vozítka Velorex, chce se setkat s pamětníky a navštívit místa, kde se rodila naše vozítka, ať si udělá čas v sobotu 24. dubna 2010 odpoledne.
Protože jsem se v různých komentářích dočetl, že kluci z bývalého týmu připravují úplně jinou publikaci, napadlo mě, že by se tyto knihy mohly v tomto případě doplňovat a bylo by tak dobré pro všechny mé předplatitele, aby ji na tomto setkání představili také. Nevím, na koho konkrétního se obrátit, proto tuto nabídku zveřejňuji zde na internetu, a pokud bude ze strany týmu zájem, kontaktujte mě prosím na níze uvedeném e-mailu pro domluvu.
Omlouvám se, že na toto setkání nezvu všechny velorexáře, ale z prostorových důvodů to není možné. Proto je toto setkání pouze pro ty, kdo si moji knihu předplatitli. Věřím, že kdo se do Solnice nedostane na mém setkání, bude mít možnost na historickém setkání, které pořádá tým. Moje kniha bude samozřejmě k dispozici i na letošním srazu v Boskovicích a na koho by ani tam nezbyla, bude mít možnost si ji koupit téměř v každém knihkupectví za cenu kolem 300 Kč.
Od všech předplatitelů budu potřebovat do 10.4.2010 vyjádření, jestli se této slavnostní akce zúčastní nebo ne; pokud by to bylo kapacitně možné, otevřel bych poté účast na této akci i pro ty, kteří si knihu nepředplatili. Ale opakuji, že kapacita je omezená, tak bohužel nemohu zajistit účast všem.
Závěrem chci ještě poprosit všechny, kteří stejně jako Jirka Řezník a pár dalších na základě komentářů na těchto stránkách usoudili, že je potřeba ukončit členství v mém Fan clubu Velorex a nechat si vrátit předplatné na moji knihu, aby tak učinili co nejdříve. Aspoň se to mezi námi všemi vyjasní.
Upozornění pro zájemce o moji knihu vozítka Velorex. Do 31.3. jsem bral předplatné na knihu ve výši 850 Kč (s tím, že budu na setkání předplatitelů 700 Kč vracet). Protože kniha je již ve výrobě, předplatné jako takové skončilo. Bonusové DVD je vyrobeno v hodnotě 150 Kč a předplatitelům se bude dávat zdarma. Pro zájemce o moji knihu v termínu 1.4. - 23.4., kteří by si ji chtěli u mě objednat, platí toto: pokud zašlete 300 Kč na kus, dostanete ode mne též bonusové DVD zdarma a budete pozváni na setkání předplatitelů knihy.
Ivo Fajman
26.3.2010 Kniha vyjde v dubnu 2010.
Vážení předplatitelé,
jednání s profesionální tiskárnou byla úspěšná, překvapila mě jejich vstřícnost a ochota respektovat autorovu myšlenku. Za pomoci odborníků jsme tak mohli dotáhnout naši knihu vozítka Velorex do konečné podoby, momentálně probíhají závěrečné dolaďovací práce a někdy během letošního dubna spatří světlo světa.
S tím souvisí i termín setkání s knihou – vidím to na jeden den z těchto víkendů: 17.-18.4. nebo 24.-25.4.2010 (počítám s tím, že v sobotu 24.4. je burza v Brně, kde už bude moje kniha v prodeji). Omluvte prosím, že s tím termínem setkání stále nejsem konkrétní, ale pochopte, že dokud nebudu mít od tiskárny potvrzeny hotové první výtisky, nemohu vám něco s určitostí slibovat. Jakmile tuto informaci dostanu, hned se ozvu každému předplatiteli osobně, aby se na někoho nezapomnělo.
Děkuji ještě jednou všem předplatitelům za přízeň a výdrž a bude mi potěšením potkat se s vámi na setkání.
Díky dalšímu sponzorovi bude na setkání vylosováno minimálně 10 ks Albumů dochovaných strojů pro účastníky
Ivo Fajman
9.3.2010
Kniha zařazena do katalogu nakladatelstvá Grada.
Jak si již mnozí všimli, připravovaná kniha se již objevila v novém katalogu nakladatelství Grada.
Potvrzuji, že kniha bude vydána tímto nakladatelstvím a to v edici Retro. Údaje uveřejněné v katalogu jsou předběžné a do vydání knihy mohou být ještě korigovány.
Jsem rád, že mohu spolupracovat s profesionály v oboru, ale asi nikdo kdo píše knihu nemůže slíbit přesný termín vydání, dokud nebude mít jasnou zprávu z tiskárny, že už je hotovo. Zatím mohu s určitostí slíbit, že dodržím slíbené vydání v roce 2010. Ivo Fajman
11.2.2010 Informace o albu dochovaných strojů a chystaném setkání předplatitelů
V minulém článku jsem se opomněl zmínit o Albu dochovaných strojů, které ze zde již uvedených důvodů v knížce nebude a je zpracováno (a bude i nadále zpracováváno) jako sólo publikace. První vydání je v několika kusech připraveno i na setkání předplatitelů, ale protože jeho tisk si bude hradit každý zájemce sám, distribuce je zatím otázkou. Prozatím mám domluven tisk u firmy, která ale chce za tuto celobarevnou publikaci 2500 Kč, protože se jedná o kusovou výrobu. Takže zůstane otázkou, kdo bude i tak mít o Album dochovaný strojů zájem.
Přesto mi to nedalo a rozhodl jsem se, že několik Alb dochovaných strojů přeci jen na setkání předplatitelů rozdám. A když už jsme u toho setkání, alespoň zde předplatitelům nastíním chystaný program:
10:00 oficiální zahájení setkání předplatitelů
10:00 – 12:00 předávání knih předplatitelům a doplňkový program:
- prohlídka New Velorexu z Opavy a povídání s jeho konstruktérem
- ukázka dálkově řízeného modelu Velorexu (i s PAvem)
- povídání se vzácnými osobnostmi, na tuto akci pozvanými
12:00 – 13:00 společný oběd
13:00 – 14:00 prohlídka historických videozáznamů a fotografií
14:00 – 14:30 losování a předávání několika Alb dochovaných strojů přítomným předplatitelům
14:30 – 16:30 diskuse
16:30 – 17:00 společná jízda městem, pokud tedy přijedete ve svých vozítkách Velorex
17:00 předpokládané ukončení akce
Konkrétní termín setkání ještě není možno uvést, protože bude odvozen od termínu dokončení tisku knihy, který ještě není oficiálně stanoven. Jisté je, že se bude jednat o sobotu. Nastíněný program setkání může doznat dílčích změn dle aktuální situace. Na setkání v každém případě rozdám všem jejich peníze a k tomu DVD s historickými záznamy. A také několik Alb dochovaných strojů – ta rozdám samozřejmě jen přítomným.
Plánuji na toto setkání každému poslat osobní pozvánku, která by sloužila jako slosovatelná vstupenka. Snad se mi to podaří, držte mi pěsti, ono člověku ne vždy vyjde to, co si naplánuje.
Veškeré další informace k tomu, co vás kolem knihy zajímá, v rámci svých možností zodpovím kterémukoli z předplatitelů na e-mailu: velorex@email.cz
Výběr z fotografií
4.2.2010 Aktuální informace pro předplatitele knihy
Zdravím všechny, které zajímají zprávy o mnou chystané knížce vozítka Velorex.
V souvislosti s blížícím se vydáním knihy je opět načase přinést nějaké podstatné informace. Než se pustím do přehledu toku všech financí kolem knihy, rád bych se s vámi podělil o radost, že se mi podařilo sehnat jeden extra slibovaný bonus!! Je to dobový filmový záznam tříkoly s krátkou střechou, jak jezdí na hřišti dokola bez řidiče z roku 1953! Historických záznamů bude na DVD pro předplatitele samozřejmě víc, ale něco si musím nechat jako překvapení. Něco promítneme i na setkání při příležitosti vydání knihy - toto setkání bych rád udělal v nějakou sobotu, aby byl dostatek času si popovídat a v klidu si prohlédnout všechno možné. Termín oznámím, až budu jistě vědět, že je kniha hotová z tiskárny – dřív prostě naplánovat setkání nemohu. Hodně by mi pomohlo, kdyby se mi každý předplatitel ozval, zdali by měl o takové setkání zájem.
A nyní bych rád předplatitele komplexně seznámil s tím, jak je to s financemi kolem knihy. Za vydání mé knihy mi nabídlo nakladatelství 10.000 Kč, já je však odmítl. Místo odměny pro mne jsem raději chtěl slevu na knihy pro všechny předplatitele a to je i zakotveno ve smlouvě s nakladatelstvím - zájemcům z řad předplatitelů mohu předložit k nahlédnutí. Tudíž každý předplatitel, který bude mít zájem, dostane moji knihu za 150 Kč, což bude zhruba polovina ceny prodejní. Zbytek z částky 850 Kč (tzn. 700 Kč) mu bude vrácen!
Veškeré následující údaje jsou k datu 31.1.2010, tzn. jsou v nich i všichni ti, kteří si moji knihu předplatili i za poslední dva měsíce a kterým tímto moc děkuji za pochopení situace a za důvěru.
Počet předplacených knih k 31.1.2010: 226
| Příjmy: |
192.100 Kč vybraná záloha na jednotlivé výtisky (226 x 850 Kč)
5.000 Kč zůstalo z příspěvků na Album pro Mojmíra Stránského
11.900 Kč sponzorské dary
9.200 Kč vybráno na srazu v Boskovicích 2007
1.000 Kč sbírka na akci Den dětí a hasičů v Březníku
1.200 Kč získáno na prodeji známek s tematikou Velorexu
|
| CELKEM |
220.400 Kč je doposud získáno |
|
|
podíl předplatitele |
| Výdaje: |
158.200 Kč bude vráceno předplatitelům
1.000 Kč stály letáky na knihu
3.000 Kč stálo skenování fotek a negativů
4.000 Kč stálo fotografování materiálů do knihy od fotografky
1.700 Kč stál xerox (dotazníky, karty, věci příprava knihy atd.)
4.000 Kč stál benzín, který jsem projezdil
1.000 Kč stály telefonáty a poštovné
2.000 Kč stál nákup knih pro pamětníky a VIP osobnosti
5.800 Kč je investice do získání historických videí
5.000 Kč stálo zpracování DVD pro předplatitele
9.000 Kč stála výroba jednotlivých DVD pro předplatitele
10.000 Kč bude stát investice do nákupu knih
|
700 Kč
4 Kč
12 Kč
17 Kč
7 Kč
12 Kč
3 Kč
17 Kč
25 Kč
13 Kč
0 Kč
40 Kč
|
| CELKEM |
204.700 Kč je nutno investovat |
|
Jednoduchou matematickou operací zjistíte, že na knize je zisk 15.700 Kč. Když ovšem ještě odečteme zhruba těch 5.700 Kč, které budu muset investovat do přípravy a organizace setkání předplatitelů, bude můj skutečný čistý zisk 10.000 Kč. Tudíž je to vlastně ta samá částka, jakou mi nabídlo nakladatelství. Je to moc nebo málo za 5 let práce na knize?
Ale ani tyto peníze si nenechám. Chci jimi podpořit projekt Vrchní, zdrhni, tedy filmové zdokumentování míst natáčení filmu Vrchní, prchni po 30 letech. Je to amatérský snímek natočený na Velorex čundru 2009, ve kterém se podařila zachytit spousta úžasných záběrů, na které může být každý velorexář pyšný. Tedy minimálně ti, kteří ta místa navštívili a setkali se i s některými lidmi, kteří si natáčení tohoto snímku dobře pamatují. Zpracování snímku podpořili kromě mě ještě Jirka Špička, Anička Pfeifrová a Roman Olexa a pokud by se našel i někdo další, budu moc rád – chybí nám totiž k 31.1.2010 ještě 7200 Kč.
Ivo Fajman
Fotografie z filmového na bonusovém DVD
28.11.2009 Kniha Velorex jde do finále!
Situace s knihou vozítka Velorex se v tomto roce hodně rozvířila a tak je nejvyšší čas napsat, jak to je a jak to vypadá s jejím vydáním. Dlužím takovéto vysvětlení všem, kteří mi svěřili na delší dobu své peníze, a já jim slíbil jedno: buďto bude kniha vozítka Velorex nebo peníze vrátím (pokud by se mi tento projekt nepovedl). Věnoval jsem sbírání materiálů pro knihu více než 20 let svého života a kniha o tomto vozítku má být nejen dárek pro jeho současné majitele, ale i poděkování pamětníkům, kteří se na jeho výrobě podíleli. Takže to rozhodně vzdát nechci.
Při práci na knize jsem ale bohužel udělal několik chyb, které jsem zjistil až později. Největší chybou bylo, že jsem do rozepsané knihy přizval – aby šla práce rychleji kupředu – na pomoc hodně lidí, kteří toho o Velorexu ví dost ze strany konstrukční. Pozitivní bylo, že jsme doladili nepřesnosti, ale ve velkém kolektivu vždy hodně dlouho trvalo než jsme se shodli. A protože setkání nebylo možné udělat častěji než dvakrát do roka (ne z mé strany), vedlo to v podstatě k velkému zpomalení prací na knize. Navíc mi to bohužel vyhovovalo – myslel jsem si, že všichni pracují a na dalším setkání se posuneme dál, a tak jsem hodně času věnoval VelorexKurýrům, členským příspěvkům a žádostem o příručky. Jenže opak byl pravdou a práce na knize v podstatě stagnovala. Ponaučení – přizvat znalé lidi ANO, ale až ke konzultaci nad finálním výsledkem, ne dříve.
Koncem loňského roku na jednom takovém setkání kluci navrhli, že bych jim měl dát všechny materiály co mám aby se vědělo, co máme, s čím počítat a co je třeba ještě sehnat. Předal jsem tedy každému DVD se vším, co jsem mohl, a navíc souhlasil i s tím, že by zkusil jeden z nich kultivovaně učesat historii – k tomu účelu jsem mu zapůjčil i několik videokazet se vzpomínkami pamětníků, které jsem natočil. I když jsem byl proti tomu, v rámci zrychlení práce se dohodlo dál komunikovat přes e-maily. Onen kolega po svém dle mých podkladů napsal historii a i když jsem přes e-maily vznesl výhrady, nebyly nejednou akceptovány. Na další schůzce na jaře letošního roku se mě kluci snažili přesvědčit k tomu, aby o tom, co bude v knize, napříště rozhodoval kolektiv. Nelíbilo se mi to (bral jsem se jako hlavního autora, který by měl mít právo veta na své knize), ale i s tím jsem – hlavně aby se práce posunula dopředu – souhlasil. Ostatní mne sice nazvali otcem knihy, ale já už ten pocit po tomto setkání neměl …
Jenže klukům narostlo sebevědomí a když jsem se v jednom e-mailu dočetl – cituji: … když toto vyřkne někdo, kdo si chce hrát na otce knihy …, tak jsem si řekl, že pro mne jedinou cestou je z tohoto kolektivu vystoupit a zůstat dál jen v pozici poradní – budou-li mít zájem. A to vše jen proto, aby knihu alespoň dotáhl kolektiv, když už mi přerostlo přes hlavu jeho řízení, a mají ode mne za ty roky už tolik informací.
Potom přišlo setkání v Boskovicích a já tam několika velorexářům začal pomalu říkat, že z důvodů mé časové zaneprázdněnosti teď knihu táhne někdo jiný. Nebyla to sice tak úplně pravda, ale nechtěl jsem ostatní tahat do našich konfliktů – pořád pro mě byla kniha víc než osobní ambice. S tím jsem i přišel ke stolu, kde byli někteří členové kolektivu. Jenže se zlou jsem se potázal – bylo mi řečeno, ať lidem říkám pravdu (tu moji jsem zde již napsal) a hlavně věc, která mne fakt šokovala: prý žádný kolektiv není! Tak jsem se jen zeptal: Když kolektiv není, kdo z vás mi s knihou pomůže? a ozvalo se jen: Nikdo!. O tom, v jakém duchu se o mě bavili, se tady rozepisovat nebudu, protože zde nechci používat neslušná slova …
Nebylo mi tedy nejlépe, ale možná to bylo to nejlepší, co se mohlo stát. Pochopil jsem, co si o mě kluci skutečně myslí a co dosud skrývali proto, že něco potřebovali. Taktéž mě tato sprcha vrátila na zem – knihu za mě nikdo neudělá, knihu jsem slíbil udělat já a tak na mě je, abych ji dokončil. A pustil jsem se tedy znovu do pilné práce ….
Ve své naivitě jsem však netušil, co mě ještě čeká. Nejdříve mne hodně zaskočil e-mail od jednoho člena kolektivu, který pro pořádek cituji celý:
Ahoj Ivoši, přicházím s jednou oficiální žádostí. Jelikož již toho času nejsem majitelem dvou ze tří velorexů ke kterým jsem poslal kartu stroje, je tedy souhlas k jejich zveřejnění bezvýznamný a tedy neplatný. Nyní tedy o souhlasu ke zveřejnění již rozhoduje nový majitel a to ke dni podepsání kupní smlouvy. Vzhledem k tomu, že do té doby k žádnému jejich zveřejnění nedošlo, tvá práva zanikají.
Jelikož jsem se dále z kruhů kolegů velorexáků dověděl, že dost nešetrně nakládáš s daty vycházející z alba dochovanejch strojů a ještě k tomu dotyčnému podotýkáš, že když tak to nemá od tebe, ale od...(někoho jiného) čímž se dopouštíš nejenom špatným nakládáním s daty, ale i řekněme dost nesolidního jednání, žádám tímto oficiálně i o zrušení souhlasu ke zveřejnění k poslednímu z mých velorexů. Dnešním datem, tedy 26.07.2009 dle práva ruším souhlas ke zveřejnění, protože doposud nebyl dřívější souhlas naplněn.
Bylo mi z toho jasné, že Album dochovaných strojů bude asi veliký problém zveřejnit. Nikdy totiž nebudu vědět, kdo právě který stroj prodal, který podpis je platný a který ne, kdo se kdy ozve že si to rozmyslel – a já budu mít jako autor knihy veliké problémy s právníky. A když to dokáže udělat člověk, který ví kolik to dalo práce, tím spíš to dokáže udělat i kdokoli jiný. A protože nebyl sám, kdo mi podobný e-mail poslal, nezbylo než udělat rozhodnutí – Album dochovaných strojů v knize jako takové NEBUDE, Album dochovaných strojů bude samostatná publikace veřejně neprodejná! To je jediná šance jak Album zrealizovat a vyhnout se tak nepravdivým obviněním, že data zneužívám. Jediné, co musím ještě vyřešit je, jakým klíčem a způsobem budou Alba distribuována mezi velorexáře – ale na tom se můžeme domluvit třeba na křtu knihy vozítka Velorex, kam budou samozřejmě všichni předplatitelé pozváni.
Když jsme u toho předplatného, musím všem, kdo mi svěřili těch 850 Kč, moc poděkovat za důvěru. Díky tomu, že Album v knize nebude, většinu financí samozřejmě předplatitelům vrátím (přesnou částku zatím nevím, záleží jak se dohodnu s tiskárnou). Kdo by knihu bez Alba dochovaných strojů nechtěl, tomu samozřejmě vrátím celou částku – tak jak jsem slíbil. Pro předplatitele platí i to, že je bude kromě knihy čekat i určitý bonus, o kterém teď jednám s Českou televizí. Ale to si nechám jako překvapení. Financování Alba dochovaných strojů stejně jako to, kdo jej bude vlastnit, prozatím nevím – budu rád, když mi s tím někdo pomůžete. Sám za sebe budu prosazovat jedno – aby jej nedostali ti, kdo mi při práci na knize dělali nějaké překážky nebo kteří mi projevili nedůvěru tím, že si nechali peníze vrátit.
Ano, jsou mezi námi i velorexáři, kterým jsem několik let posílal VelorexKurýry, byli členi klubu, neměli jsme jediný konflikt a najednou mi např. od jednoho velorexáře z Prahy přišel tento e-mail (cituji bez zveřejnění důvěrných údajů):
Ahoj Ivo, vím, že Tebou chystaná kniha nevyjde. Žádám Tě tímto o vrácení mnou zaplaceného předplatného. Je tomu asi 2-3 roky, dával jsem ti na srazu v Boskovicích 1000kč. Rovněž nemám důvod, abych byl nadále členem Fan clubu Velorex. Prosím Tě také o vrácení karet strojů, které jsem ti poslal a spoléhám, že nebudeš nikde šířit moje osobní údaje v kartách uvedené. Jsem poněkud zklamán, že Tvůj projekt ztroskotal, věřil jsem, že bude realizován. Finanční vyrovnání, prosím poslat …
Peníze jsem samozřejmě okamžitě poslal, ale nechápal jsem, kde tyto informace vzal, a tak jsem mu napsal proč se dříve než mě takto odsoudí nezeptá, jak to vidím já. Z odpovědi stačí citovat jen část této věty: … z informací z mého okolí, od koho snad nemusím jmenovat, prosáklo, že práci kolem knihy vzdáváš … Ano, nemusel jmenovat, ale i tak mě překvapilo, že jsou mezi námi lidé, kteří vás odsoudí aniž by věděli jak to je i z druhé strany a když jsem se mu to i přesto pokusil vysvětlit, odepsal jen: řeknu jen no comment. Takže někdo – nemusím snad jmenovat – vysvětluje velorexářům něco o mě a oni si pak raději nechají vrátit peníze. Chápete to? Naštěstí je to jen zanedbatelná menšina, která vydání knihy nemůže ohrozit.
Horší je, když vám klacky pod nohy hází i lidé, od kterých něco do knihy potřebujete. Např. jeden velorexář mi slíbil možnost focení jeho stroje (dokonce i když nebude doma!), ale po týdnu si to „rozmyslel", najednou neměl čas ani o víkendu ani v týdnu. Inu, asi mu to někdo – nemusím snad jmenovat – poradil. I takto může vypadat pomoc některých „kamarádů“ na knize. Naštěstí jsou jiní, kteří mi obětují volnou neděli, kteří např. i sami co potřebuji nafotí, dodají materiály jen aby mi pomohli. Všem těm posledně jmenovaným i těm, co si nenechají vrátit peníze jen pro nějakou pomluvu, moc děkuju a slibuju, že v roce 2010 své slovo dodržím!
Jak jsem časem zjistil, kluci, kteří mě na knize pomáhali, mi v Boskovicích neříkali pravdu. Najednou také připravují knihu o Velorexu. Takže nakonec zřejmě vzniknou knihy dvě. Já zde záměrně nikoho nejmenoval, protože bych rád, aby přestali mezi námi nesváry. Co se stalo, stalo se a já bych rád, abychom se hlavně soustředilo na své cíle, respektovali práci těch druhých a když už si neumíme pomáhat, abychom si aspoň neházeli klacky pod nohy.
Ivo Fajman
3.2.2009 Neidentifikovaná vozítka
Kompletace dostupných materiálů a jejich případné zapracování do knihy s sebou přináší i nutnost prověření úprav dochovaných vozítek. Vozítka Velorex byla a bohužel i jsou velice častým objektem tvůrčího vyžití jejich majitelů. Mnohdy lze jen velice těžce poznat, zda jde o úpravu tovární či jen o domácí individualitu.
Po letech sběru a evidování vozítek v databázi pro knihu jsme zachytili v sítu několik strojů, které se nám nepodařilo identifikovat . Většina se objevila v inzerátech nebo na internetu.
Pokud zde zahlédnete vozítko, k němuž můžete podat bližší podrobnosti, případně víte, kdo jej vlastní, kontaktujte prosím kontaktujte Ivo Fajmana na tel: 723 273 105, e-mail: velorex@email.cz.
Vozítko by se též mohlo (dodal-li by v některých případech majitel kvalitnější fotky) objevit v knize.
14.12.2008 6. setkání velorexářů kolem Knihy vozítka Velorex
Přítomni: Luděk Brož, Tomáš Jaroň, Roman Olexa, Jindra Kynzl, Vašek Radimský, Ivoš Fajman
6.12.2008 se uskutečnilo další z řady setkání týmu, jenž kolem sebe soustředil Ivo Fajman. Hlavní náplní setkání bylo stanovení úkolů jednotlivým členům týmu s jasným cílem přivést knihu do finální podoby. K tomu, aby bylo možno dát knihu tiskárně k vytištění, je třeba provést koordinovaně velikou řadu činností, z nichž mnohé nejsou snadno proveditelné.
Členové týmu se shodli na koordinovaném postupu při takzvaném otesávání textů knihy, jenž jsou již v hrubé podobě dokončeny. Stále se však objevuje mnoho nových informací a souvislostí, které je třeba prověřit a do textů zakomponovat.
Jako zásadní se v současné době jeví tvorba doplňkových fotografií, kdy je třeba nejen zajistit fotografa s patřičným vybavením, ale zejména dohodnout temíny focení s příslušnými majiteli vzorových vozítek a dílů. Zde se bez aktivní pomoci majitelů prostě nelze obejít.
Další téma, jenž se na setkání otevřelo, je příprava podkladů pro tiskárnu. Ačkoli ještě není zcela jistě určeno, jakou formou bude kniha vydána, byly určeny kroky, jež je nezbytné předem dodržet, pro zamezení problémů při tisku knihy.
Ze setkáný vyplynul jasný závěr. Kniha je rozpracována správným směrem a překážky brzdící jejímu dokončení jsou v reálném čase překonatelné. K dokončení knihy však bude třeba ještě vyvinout mnoho sil. Již dnes je však zřejmé, že vynaložené úsilí bude určitě stát za to. A to nechť je vzkazem všem, jenž se stále nemohou knihy dočkat.
19.11.2008 Novinky okolo knihy vozítka Velorex
Kdo pravidelně sleduje aktivity Ivo Fajmana a jeho týmu okolo příprav knihy vozítka Velorex může nabýt dojmu, že tvorba knihy ustrnula na tvém bodě. Ale není tomu tak. Jen se již těžko dá referovat o podstatných novinkách. Tvorba textu knihy je již v podstatě u konce a současným největším otevřeným úkolem je dokončení fotografické dokumentace knihy.
Jistým zpestřením jinak stereotypního zpracovávání informací pro použití do knihy bylo představení nově renovovaného vozítka Oskar na srazu Velorexů v Blansku. Renovátor beze zbytku využil informací získaných během příprav knihy a zrenovoval vozítko do stavu velice blízkému stavu, v němž bylo vozítko před více než padesáti lety vyrobeno.
Renovace byla velikým přínosem i pro vlastní tvorbu knihy. Během renovace se podařilo prakticky ověřit mnoho do té doby pouze teoretických informací. Taktéž představení vozítka pamětníkům pomohlo ověřit mnoho detailů, které by jinak zůstaly navždy zapomenuty. Ivo Fajman
Reportáž Ivo Fajana ze srazu naleznete v oddíle reportáže.
28.-30.3.2008 Pátá velká rada kolem knihy o Velorexu 28.-30.3.2008
Víkend 28.-30.3.2008 jsme opět strávili v Blansku nad řešením věcí kolem knihy. Tentokrát jsme začali velkou diskusí o nedostatku fotek do knihy a domluvili se, že je to v současnosti náš největší problém, který se musí v nejbližší době vyřešit. Velice by nám pomohlo, kdyby se ozvali lidé s originálními stroji a možností jejich nafocení - třeba po domluvě i v Boskovicích nebo na jiných srazech.
Poté jsme se pustili do výběru fotografií do kapitoly Vývojová osa Velorexu, řešili kam zařadit některé stroje do Alba dochovaných strojů (Hummer, 60% Velorex Tomáše Kostíka atd.), domluvuli se na detailech životopisu Františka Stránského, doplňovali detaily do kapitoly Srazy a expedice, upravili některé filmy v kapitole o Velorexech ve filmu a doplnili do kapitoly Velorex a média pár vět o VelorexKurýru.
V sobotu jsme se rozdělili na dvě paralelní skupiny - jedna (Ivoš a Jirka Budějovský) pracovali na doladění problémů vyskytnuvších se v dodaných fotografiích i dotaznících do knihy a druhá skupina (Luděk, Jirka Bartuš, Tomáš a Petr) probírala podle seznamu které fotografie jsou vhodné do knihy, především do kapitoly Konstrukční odlišnosti. Odpoledne jsme řešili kapitolu Příznivci vozítek Velorex, kterou jsme původně chtěli volně věnovat sponzorům, ale protože nechceme kvalitu knihy snižovat lacinou reklamou. Přesto bychom rádi zviditelnili ty, kteří nám pomáhají nebo aspoň představují Velorex veřejnosti (muzea atd.). Poté jsme se s Láďou vrátil k doplňování srazů a expedic a začali připravovat kapitolu o vývojové dílně v Dolech u Nového Hrádku.
26.-28.10.2007 Třetí a čtvrté setkání kolem knihy vozítka Velorex
Předně se musím omluvit, že jsem nespáchal žádný zápis z třetího setkání, které se konalo o víkendu 23.-25.3.2007. Shodou náhod se obě letošní setkání konala v době změny času, takže to co nám chybělo na jaře, to jsme dohnali na podzim. Ovšem když člověk nenapíše článek tak to neznamená, že jsme nic nedělali (což vy nemůžete vědět, chápu).
Jarní setkání začalo velkou diskusí o tom, že není možné donekonečna odkládat úkoly a že je třeba kvůli předplatitelům, ale především kvůli pamětníkům na knize zamakat a dotáhnout ji do konce. Domluvili jsme se, že prostě když někdo něco nedodá, tak to raději v knize nebude než aby se kvůli tomu protahovalo její vydání.
S vydáním úzce souvisí samozřejmě i otázka financí; kromě již vybraných 200.000 Kč (ano, je již objednáno 230 výtisků!!!) chceme ještě oslovit sponzory a tak jsme se domluvili na výrobě letáku – jak pro sponzory, tak i jako připomenutí pro všechny majitele Velorexů.
Dále jsme řešili spojení výstavy Velorexu v Boskovicích a knihy, pracovali na přehledu srazů Velorexů, probírali jaké filmy a ukázky filmů (ve kterých se objevil Velorex) dáme do knihy a pracovali na konstrukčních detailech Velorexu 435-D = čtyřkolky. To ale nebylo vše. Prošli jsme celou technickou část a ujasnili si, které fotky je potřeba nafotit, aby z nich bylo vše jasné a šli i součástky z různých let porovnávat.
Před ukončením pracovního setkání jsme se ještě domluvili na kritériích potřebných pro kompletaci a zisk dat do Alba dochovaných Velorexů a rozešli jsme se s tím, že do podzimu toho určitě hodně zvládneme!
Podzimní, již čtvrté setkání (26.-28.10.07), se zaměřilo na ALBUM DOCHOVANÝCH VELOREXŮ. Od pátku od 20 hodin do soboty do 3 hodin do rána, krátký spánek a od 10 hodin až do 2 hodin do rána jsme procházeli všechny dodané dotazníky, Ivoš to porovnával s kopií knihy pro MS, Luděk to porovnával s tím co se sehnalo do setkání, Petr sledoval kvalitu fotek, Roman porovnával s databází klubu, Tomáš dodával aktuálně sehnané dotazníky, Jindra zapisoval problémové stroje do PC, Venca sledovat údaje v dotaznících, Jirka aktualizoval databázi na internet a Láďa, který se kromě dat z Ivošova DVD staral na obou setkáních o to, abychom nikdo nepadl hlady.
Kdo tady nebyl asi těžko pochopí, jak nás to nebavilo a jaký to byl záběr, když jsme skončili procházení klasické databáze asi tisíce strojů v sobotu ve 22:30 večer. Dokud jsme ale měli sílu, vrhli jsme se i na ten zbytek – kapitolu PROTOTYPY A KURIOZITY. To přineslo docela nečekanou vlnu diskuse – bylo těžké se domluvit, která úprava je snesitelná v rámci života klasického Velorexu a která už se dá považovat za kuriozitu. Nakonec jsme se všichni shodli na jednom: necháme jen kapitolu PROTOTYPY (čalouník atd., Motorex, Velorex 1960 Minifelície a Velorex 435-D) a všechny ostatní dochované stroje budou zařazeni podle výrobního čísla v klasickém albumu.
Na závěr setkání každý obodoval nachystaných 27 kreslených vtipů = chceme dát nějaké do knihy a hledáme ty nejlepší, protože do knihy by se všechny nevešly. Pokud se to podaří, bude na internetu anketa, do které se může zapojit každý z vás. Jen prosím berte na vědomí, že by mělo jít o vtipy úzce spojené s Velorexem (např. do karosérie málokterého stroje mohou při praní pustit barvu trenky) a že kniha o Velorexu bude důstojnou reprezentací tohoto vozítka (takže se vyhýbat sprostým výrazům atd.).
P.S. Jestli někoho zajímá, proč jsem ten zápis z 3. setkání nenapsal, tady je vysvětlení: v té době jsem měnil zaměstnání a to přináší (kdo to dělal tak mě snad chápe) spoustu mimořádných věcí, které jsou pro můj další život asi jedny z nejdůležitějších.
19.12.2006 Album dochovaných Velorexů
Zveřejněna tabulka všech strojů, o nichž byly majiteli podány informace za účelem zveřejnění v knize. Jelikož však zveřejnění v knize je podmíněno dodáním podkdladů ve stanovené kvalitě a kompletnosti včetně souhlasu majitele, vyzíváme všechny k překontrolování stavu, v jakém se jejich účet nachází.
27.-29.11.2006 Druhé setkání kolem knihy vozítka Velorex
O víkendu 27.-29.10.06 se po druhé v Blansku ve skautské klubovně sešli pozvaní velorexáři ze všech koutů naší vlasti, abychom ukrojili další velký kus z práce na knize vozítka Velorex. Kdo tam tentokrát byl? Láďa Šustr, Ivoš Fajman, Jirka Bartuš, Ivan Věžník, Roman Olexa, Tomáš Jaroň, Luděk Brož, Jindra Kynzl, Jirka Budějovský, Robert Němec, Blesk a Petr Kment (proč nemůže přijet vysvětlil Milan Kubeček, Jirka Soukup a Jirka Šára).
Mezi priority setkání bylo upřesnit si obsah přepracovaný již na minulém setkání. Zde je troufám si říct téměř konečný obsah knihy včetně popisu, kolik toho máme vlastně hotovo:
VŠEOBECNÁ HISTORIE
I.kapitola / Historie vozítek Velorex / pokud možno čtivou formou seznámení s dobovou situací, ve které tříkolky vznikaly, vstup do družstva, první série vozítek, rozjezd výroby v Solnici, odchod bratrů Stránských, nástup dynamostartérů a montáž speciálních motorů . . . . . . 30% hotovo
II.kapitola / Životopis František Stránský / ve spolupráci s dobovými dokumenty a pamětníky bude představen hlavní konstruktér tříkolek jako člověk . . . . . . 40% hotovo
III.kapitola / Životopis Mojmír Stránský / mládí, začátky spolupráce s bratrem, jeho přínos sériové výrobě, vynálezy po odchodu ze Solnice, spolupráce na dalších projektech, elektrárna v D.Lhotě . . . . . . 70% hotovo
IV.kapitola / Historické fotografie / ty co se nevejdou do předchozích kapitol . . . . . . 80% hotovo
ODBORNÁ HISTORIE
V.kapitola / Vývojová osa sériové výroby vozítek / obecný dvoustránkový přehled všech sériových typů vozítek Velorex včetně dat a názvů . . . . . . 40% hotovo
VI.kapitola / Konstrukční odlišnosti / od identifikace kostry přes vývojové prototypy až po veškeré odlišnosti ve vývoji: tříkolek Velorex . . . . . . 80% hotovo
čtyřkolek Velorex 435-0 . . . . . . 0% hotovo
VII.kapitola / Vývojová dílna Doly u Nového Hrádku / představíme všechny prototypy, které v této dílně vznikaly (Motorex, Minifelície, 4kolový valník atd.), a také vynálezy pana Kábrta . . . . . . 60% hotovo
VIII.kapitola / Technické zajímavosti / podrobnější popis tříkolových valníků, pravostranných strojů, úprav pro invalidy a vozítka, která ve své době vznikla z vozítek Velorex (HOBA, Kubínského atd.) . . . . . . 50% hotovo
NOVODOBÁ HISTORIE
IX.kapitola / Album dochovaných Velorexů / prozatím neustále doplňované a aktualizované album vozítek seřazené podle výrobních čísel (možnost kontroly na netu!!!) . . . . . . 75% hotovo
X.kapitola / Srazy a expedice / pravidelné srazy a expedice . . . . . . 20% hotovo
XI.kapitola / Velorex a media / vozítka ve filmu, československém tisku atd. . . . . . . 40% hotovo
XII.kapitola / Velorex trochu jinak / vtipy, slepovánky, pohlednice, futur design, Velorex inspirující (ze sněhu, jako dort atd.) . . . . . . 30% hotovo
XIII.kapitola / Příznivci vozítek Velorex / poslední kapitola s možností reklamy pro všechny, kteří nám finančně pomohou s vydáním této knihy (majitelé muzeí, čalouníci atd.) . . . . . . 20% hotovo
Závěrem je nutno dodat, že k dnešnímu dni je předplaceno asi 170 knih a máme tak vybráno necelých 150 tisíc korun na její vydání (budeme potřeboval sice dvojnásobek, ale máme díky předplatitelům docela slušný základ! Díky!). Jakmile dotáhneme texty do knihy, bude ještě následovat získávání veškerých potřebných fotek do určitých kapitol (Technické detaily atd.). Každého samozřejmě zajímá kdy už kniha bude hotová ... asi tak: kdybych nemusel chodit do práce a měl dost peněz abych si mohl zajet kam potřebuji, tak bych dal záruku že do 2 měsíců. Ale bohužel takové štěstí nemám ... a každý si sáhněte do vědomí jak jste na tom vy. Věřte nám, že děláme co je v našich silách a bude to stát za to! Určitě!
27.7.2006 Oskar 124
Ve čtvrtek 27.7.06 jsme s Romanem podnikli výlet na Ostravsko - podle inzerátu mělo být na prodej vozítko na 19 kolech a s ruční brzdou vlevo z pohledu řidiče. Vypadalo to na zajímavý kousek, ale kdo kupoval něco přes inzerát ví, že se ze zajímavého kousku může vyklubat nezajímavá zmršenina. Tentokrát jsme ovšem měli více než štěstí ...
Náš první pohled odhalil zachovalou, téměř kompletní a rzí nenapadenou kostru (obr. 1 a 2) vozítka Oskar! Některý z předchozích majitelů se sice pustil do jejího rozřezávání na náhradní díly, naštěstí však jsou řezy čisté a součásti se neztratily (na snímcích jsou odřezané díly přidrátovány, takže to vypadá jako kompletní stav). Prohlídka ze všech stran přinesla své ovoce - kostra je opravdu zachovalá a téměř kompletní! Technický průkaz samozřejmě nebyl, ale i tak - není to krásný kousek?
Samozřejmě jsme se hned pustili do zjišťování výrobního čísla - a škrabání šroubovákem na předním ramenu přineslo své ovoce (viz obr. 3): jasné číslo 124. V technickém průkazu by však měl tento stroj číslo 224, neboť zpočátku se stovka přidávala, aby to nevypadalo, že jich bylo vyrobeno málo. My jme tedy podobně stáli u 124 vozítka bratrů Stránských, které vyjelo z výrobní linky v počátcích sériové výroby v Solnici.
Na dalších obrázcích si můžete prohlédnout co všechno bylo možno z tohoto stroje vyčíst:
- zachovalé držáky předních blatníků
- táhlo ruční brzdy na levé straně a se starším tvarem rukojeti
- soudkové pružiny na předních i zadní kyvné vidlici
- dobová úprava na invalidní ovládání brzdy nebo spojky
- dveřní klička s navařeným držátkem uprostřed kolečka
- dobová benzinová nádrž a její uchycení
- nejstarší konstrukce zadní kyvné vidlice
- dřevěné konce pák (řadící, startovací i invalidního řízení)
... a jistě spousta dalších na které se přijde až bude potřeba ...
2.7.2006 Návštěva u sběratele
Sběratelů je u nás spousta, ale návštěva u jednoho sběratele v Chocni mi doslova vyrazila dech. Kdo čeká že jeho sbírkou vozítek toho asi zklamu - jediné vozítko co již delší dobu renovuje je Škoda Spartak (foto 1). Tento člověk má sice velice zajímavou sbírku dokumentů o obrovské spoustě vozítek a ačkoliv nás ten den viděl poprvé v životě, nejen že nám ukázal asi vše co sbírá a dělá ale hlavně - bez řečí hledal ORIGINÁL dobové tiskoviny a všechno považoval za SAMOZŘEJMÉ že nám půjčí domů!! Cítím k tomuto člověku obrovskou úctu a věřím, že ho nikdo komu on věří nezklame!
Ale k věcem velorexářským - byla nám zapůjčena obrovská kniha svázaných časopisů Svět v obrazech z roku 1950, v které vyšel článek o soutěži vozítek a scooterů v Praze 9. července 1950, které se mimo jiné zúčastnil i František a Mojmír Stránští se svými vozítky! Text z toho článku byl otištěn v jednom z prvních VelorexKurýrů (foto 2), ale rozhodně nebyl tak čitelný jako je nyní. Navíc fotografie z této tiskoviny (foto 3 a 4) jsou nejkvalitnější co se dosud podařilo získat! A to není všechno ...
Podařilo se nám najít i článek v časopisu Mladý technik z roku 1950 (ročník IV. číslo 29 strana 570 - viz foto 5), ve kterém se píše o této soutěži a je tam i fotografie tříkoly bratrů Stránských (foto 6). Ze všech těchto tiskovin vychází přesné datum konání akce i to, že ve své době byla sice vozítka z České Třebové co se týče vzhledu terčem posměchu, ale v rychlosti se jim vyrovnal jen málokdo ...
Kromě spousty materiálů o vozítkách snad všeho druhu jsme si mohli ještě prohlédnout docela velikou sbírku zapalovacích svíček všeho druhu (foto 7 vlevo) a sbírá prostě to co mu přijde pod ruku. Je to velice fajn člověk a tak máte-li někdo nějakou zapalovací svíčku kterou nepotřebujete, ozvěte se prosím na velorex@email.cz a uděláte tak tomuto dobrosrdečnému sběrateli určitě radost.
9.6.2006 Bible Velodružstva
Doufám že se názvem této zprávy nedotkneme věřících, ale jak jinak nazvat knihu, do které se od roku 1948 zapisovali všichni přijatí členové Velodružstva? A právě po té jsme se vydali pátrat do Hradce Králové.
Předcházelo tomu spousta telefonátů, ujišťování o tom, že výrobní družstvo Velorex už koupil Velorexport Žamberk a že už nemají v Hradci ani kancelář a... Přesto se nám povedlo ukecat pana Josefa, posledního vedoucího družstva, ke krátké návštěvě v pátek 9.6.2006. Vybaveni digitálním fotoaparátem a touhou zdokumentovat co nejvíce jsme se s Romanem sešli v Rosicích na nádraží a cestou autem do Hradce se domluvili jak na to.
Pan Josef (obr. 1) nás už čekal před budovou bývalého Velorexu, provedl nás přes chráněnou vrátnici a my se ocitli v prvním patře v malém kanclíku, ze kterého dýchalo balení a odchod. Pan Josef, mimo jiné sám od roku 1965 pamětník výroby Velorexu, nám ochotně zapůjčil dvě knihy, které za pár dnů již budou majetkem Státního archívu nebo nového majitele Velorexu.
1
Jen ten, kdo někdy mapoval historii a tápal v datumech a letech, může pochopit naši radost, když jsme směli některé části knihy zdokumentovat (obr. 2, 3, 4) a získat tak maximum údajů o tom, kdo v Solnici (ale i na Novém Hrádku) pracoval a hlavně od kdy a většinou i do kdy, protože pamětníci si většinou hodně pamatují, ale nedokáží to po těch letech časově zařadit. V současné době tedy máme databázi a pokud někdo řekne Když jsem nastoupil do Vela, tak jsme začali dělat na takovém vozítku co vydalo jako Felície, můžeme se už podívat kdy tento člověk nastoupil a máme téměř přesné datum začátků výroby Velorexu 1960. A to je prostě senzační!
Když jsme ovšem spatřili ty hromady materiálů (obr. 5), to bylo hrozné. Vše sbaleno k rukám nového majitele a my do toho nemůžeme nakouknout! Útěchou nám může být jedině to, že se můžeme pokusit domluvit s novým majitelem. Ten ovšem má být podnikatelského ražení a je tedy otázkou, zda za naši snahu zdokumentovat historii Velorexu nebude chtít peníze. Nebudeme raději předbíhat a uvidíme, co se všechno podaří do knihy získat a jak nám bude osud nakloněn.
5
4.-6.5.2006 Sraz v Boskovicích
Sraz v Boskovicích je pro mnohé víkend pohody, soutěží a hlavně pokecu při setkání. Pro nás je to ovšem víkend, kdy máme možnost porovnávat spousty strojů, chceme nafotit co nejvíc detailů a zajímavostí, zjišťujeme a porovnáváme data co jsme získali již dříve.
Díky ochotě snad všech velorexářů jsme prolezli nejeden stroj a z Boskovic si odnesli několik zajímavostí, někdy docela překvapivých:
1) Šířka zadní části Velorexů také procházela vývojem. Obecně řečeno stroje s motorem 250 cm3 mají úzkou zadní část a stroje s motorem 350 cm3 ji mají širokou.
2) Je velice málo Velorexů 435-0 v originálním stavu (neboli čtyřkolových patiňáků). Přesto jsme jeden objevili. Ale i tak víme o těchto vozítkách velmi málo - jak vypadalo originál zpětné zrcátko, jak se lišily zadní části atd.
3) Jeden stroj jsme doslova rozebrali na součástky. Jedná se totiž zřejmě o přechodový typ, na kterém zkoušely různé úpravy při přechodu na dlouhou střechu. Kdo dneska řekne, co je úprava majitele a co je úprava ze Solnice?
4) Zjistili jsme, že některé stroje (nezávisle na roku výroby) mají sníženou přední sedadlovou trubku. Ne, není to úprava některého z majitelů. Tato trubka je totiž umístěna na svislé trubce v nosném rámu a u běžného Velorexu je uchycena jinde na horní vodorovné nosné trubce.
5) Velorexy s výrobním číslem začínajícím 8 (například 8237 atd.) mají výrobní čísla naražena ne ve směru jízdy, ale ve směru trubky a mají - u strojů co jsme zaregistrovali - i mnohem více zkosené přední okno (když dáte do dveří u těchto strojů okno z jiného stroje, okno přesahuje dopředu před přední sklo). Fotografie těchto anomálií se bohužel nezdařila ....
6) Unikátním čtyřmístným Velorexem byli překvapeni zcela jistě úplně všichni. Pro nás „historiky" však ale nastal oříšek: patří do historie Velorexu nebo pouze do jeho současnosti? Původně byly zadní dveře jiné a zadní prostor sloužil jen pro invalidní vozík, ale dosud majitel neukázal originál technického průkazu ani fotografie v nálezovém stavu. Chápete jak těžké je se někdy rozhodovat?
Zjišťovali jsme samozřejmě spoustu jiných věcí, například kdo má jeden nebo dva zadní tlumiče, kdo má jakou hlavici řadící páky, kdo má jaké originál úpravy na chlazení, no prostě je toho hodně.
Toto neustále se rozšiřující množství nových otázek nás nutí k úvahám o vytvoření další stránky JAK POMOCI s knihou a tam bychom zveřejnili všechny fotky detailů, které nás trápí. Věříme, že by se našlo mnoho majitelů vozítek, kteří by nám mohli pomoci…
24.-25.3.2006 Velké setkání v Blansku
Na konci března proběhlo v Blansku setkání lidiček, kteří se kolem Velorexu motají delší dobu nebo již něco pro ostatní v tomto směru dokázali. Plodná diskuse nám pomohla posunout přípravy opět o něco dál.
Knihu jsme po velké diskusi rozdělili do tří oddílů:
VŠEOBECNÁ HISTORIE
V popisu historie vozítek, psané čtivou formou, zkusíme obsáhnout nejen vozítka, ale i politickou a rodinnou situaci, něco o zaměstnancích, době atd. Vše samozřejmě doplníme dobovými fotografiemi, dobovými reklamními letáky a dalšími materiály, které přiblíží vznik, život a ukončení výroby vozítek. Tato část knihy se bude dále dělit na tyto kapitoly:
1. Historie vozítek Velorex .. od prvních myšlenek přes stěhování do Solnice až do konec výroby
2. Životopisy bratrů Stránských .. jejich zájmy, co dokázali, jaké mají patenty a jiné zajímavosti
3. Historické fotografie .. snímky co se nevejdou do předchozích kapitol
ODBORNÁ TECHNIKA
Zde se pokusíme provést čtenáře veškerými konstrukčními zajímavostmi vozítek Velorex z pohledu člověka, který si koupil nějakou kostru a snaží se zjistit co to má za stroj, co tam má být a co ne a jaké jsou rozdíly mezi jednotlivými typy. Tato část by měla obsahovat:
4. Vývojové prototypy .. popisy prvních vozítek doplněné dochovanými fotografiemi
5. Tříkolky .. rozdělené dále na popisy: zepředu, zboku a zezadu včetně konstrukčních detailů
6. Čtyřkolky .. rozdělené dále na popisy: zepředu, zboku a zezadu včetně konstrukčních detailů
7. Valníky .. nákladní vozítka od prvních prototypů s konstrukčními odlišnostmi oproti klasice
8. Zajímavosti .. pravostranné řízení, invalidní úpravy, napínáky řetězu a další zajímavosti
9. Typové listy .. obecný přehled základních typů s odkazy na konstrukční odlišnosti v knize
NOVODOBÁ HISTORIE
V tomto oddílu se pokusíme zmapovat současnost těchto strojů (přibližně od roku 1984 do dnes), ukázat kolik se pořádá srazů a kde, že Velorex se objevuje i v médiích a především že tříkolka čím dál víc inspiruje. A rozdělení kapitol v této části?
10. Album dochovaných strojů .. doplněné album pro M.Stránského; co jedna A4 6 strojů (12 foto)
11. Srazy a expedice .. od dobových setkání přes opakované srazy až po to, kam se Velorex dostal
12. Velorex a média .. výpis z filmů ve kterých hraje, ukázka časopisů a začátky na internetu
13. Velorex trochu jinak .. vtipy s/o Velorexu, dorty, sněhuláci, vystřihovánky a futur design
14. Pokračovatelé .. kapitola pro sponzory a lidičky, kteří nám s renovací dnes pomáhají
Z knihy jsme se rozhodli nedělat dílenskou příručku, takže v ní nenajdete elektrické schémata, mazací plánky, poradnu atd. Tyto věci jsou snadno k nalezení na mnoha místech na internetu nebo mezi velorexáři a tak by šlo jen o zbytečné zabírání místa, které se může věnovat důležitějším zajímavostem.
Dále jsme se rozhodli pro vyhlášení této výzvy:
Kdo zajistí do části Album dochovaných strojů 10 nebo více strojů (zajistí vyplněný dotazník a 2 fotky od každého stroje), bude jeho jméno zapsáno v knize jako spolupracovníka, který s knihou pomáhal!
Pro zdárné pokračování příprav knihy bychom potřebovali nejen doplnit album dochovaných strojů o další vozítka, ale také dopracovat další oddíly knihy.
Sháníme tedy i někoho kdo by nám pomohl s čtyřkolovými vozítky. Tyto vozítka mají taktéž svá konstrukční specifika. K zdárnému dokončení knihy taktéž sháníme jakékoli informace nebo fotky z dílny v Dolech u Nového Hrádku.
|
|
|
