MotoMagazín     VeteránInzerce     VeteránForum     VeteránKalendář    Jawa Californian    Japonské klasické motocykly           25.10.2020 01:28         
 ÚVOD   INFORMACE  AKCE / REPORTÁŽE  ARCHIV  ČLÁNKY  MAGAZÍN - BLOG  INZERCE      KOMERČNÍ INZERCE  KONTAKTY
MotoMagazínInzerujte na MotoMagazínu

| Reportáže | II. čínské motocyklové dobrodružství Petra Hošťálka |
Jak to frčí v čínských městech

II. čínské motocyklové dobrodružství - Jak to frčí v čínských městech

Doprava v Číně je v řadě aspektů odlišná od toho, co známe u nás. Velké náklaďáky ve vnitřním městě nepotkáte, ty jezdí jen mimo, nebo po dálnici. On je totiž trošku rozdíl už v těch městech. Čína je veliká země a tak například třímilionová aglomerace se tu pokládá za maloměsto. Což je pro nás, s naší milionovou Prahou, trošku mimo představy. V čínských městech jsou ulice přeplněné převážně osobními vozy, tříkolovými rikšami, motocykly, skůtry a ohromnou plejádou bicyklů, které se v posledních letech přeorientovávají na elektrický pohon. Podle informace, kterou jsem dostal v motocyklové továrně QINGQI v Jinanu, dosáhl od roku 2002 každoroční prodej v Číně patnácti milionů motocyklů! Neumím si tedy představit, kolik se tu musí za stejnou dobu prodat jízdních kol nebo elektromopedů…

  Když jsem tu byl před dvěma lety, bylo znát, že pomalu končí éra klasických, jednoduchých bicyklů a tradičních čínských nákladních rikš. Už bylo obtížné najít obchod, kde se dalo koupit normální, jak se tady říkávalo kontinentální jízdní kolo, nebo součástky k němu. Zato bylo spousty obchodů a obchůdků, kde se na vás usmívali mladíci nové generace v bílých košilích a kravatách, a nabízeli vám nejnovější verze horských kol s desítkami převodů, kol odpérovaných, hliníkových a k tomu desítky modelů různých moderních kol skládacích.
  Po pouhých dvou letech je znát, že i tahle branže pomalu stagnuje. Ne, že byste na ulici sem tam taková kola nepotkávali, ale to, co frčí teď, je elektrický pohon. Zní to neuvěřitelné, ale postavíte-li se na chvíli do ulice a začnete provoz pozorovat, zjistíte, že elektrických přibližovadel je už dobrá polovina ze všeho, co se tu na dvou kolech pohybuje. Je jich neuvěřitelně druhů. Od těch nejjednodušších, vycházejících doslova z bicyklu, přes elegantní mopedy a desítky typů skůtrů a skůtříků. Na velkých i malých kolech, a co je zajímavého, dokonce i s předním nebo zadním náhonem. Vtip je v tom, že poháněcí jednotkou je elektrický motor, který je vestavěný do náboje kola. A to pak samozřejmě můžete namontovat dopředu, stejně jako dozadu.
  Nedalo mi to a šel jsem najít nějakou prodejnu, abych se o tom dozvěděl něco bližšího. První, co vás překvapí, je výběr. Snad dvacet druhů a každý ve dvou nebo třech barevných či různě luxusně vybavených provedeních. Prostě taková záplava a tak pěkných typů, že je tu najednou problém si vybrat. Podle čeho? Snad podle barvy, tak která se vám líbí? Ceny se pohybují od 1.600,- do 2.600,- yuanů, což je našich necelých pět až osm tisíc korun. U nás by to byla vcelku běžná cena lepšího jízdního kola. Pro městský provoz? Ideální, v tu chvíli nemáte žádné problémy s parkováním. Jízdní kolo přece postavíte kamkoliv na chodník, a tohle o moc větší není. Tady přijdete na to, že si je zaměstnanci dokonce berou i dovnitř do svých obchodů nebo kanceláří. Pravda, tady je většina kanceláří v přízemí, vchází se do nich přímo z chodníků...
  Když jsem řekl, že tato elektrická přibližovadla frčí, musím dodat, že doslova. V záplavě městského provozu uhánějí tempem třicet až čtyřicet, a to ještě je řada těch, kterým to nestačí. Spěchají a tak přišlapávají. Z našeho pohledu to možná jako velké tempo nevypadá, ale tady je to rychlost téměř vražedná. Máte totiž dojem, jako by tu neexistovala žádná pravidla, kromě toho, že po stranách větších ulic jsou pruhy pro jízdní kola. Jenže v těch jedou společně jak pomalejší bicykly šlapací, tak i rychlé elektrické mopedy a skůtry, a mezi tím se samozřejmě plouží tříkolové rikšy. Všechno se to objíždí, vyhýbá a vůbec není řídkým zjevem, že někdo jede proti. Navíc se do toho občas vrhne někdo z boku a proplétá se tím mumrajem napříč. Přednost? Tu nemá nikdo. Zato každý přibrzdí, nebo uhne. Můžete se třebas postavit doprostřed s fotoaparátem, nebo, jak už jsem říkal, vjet do protisměru – a všichni vás v poslední chvíli nějak objedou, minou.
  Za skoro týden, co tohle hemžení pozoruji, jsem neviděl, že by se dva cyklisté srazili. Že by došlo k jediné dopravní nehodě. Možná je to tím, že víc než polovičku jednostopých vehiklů tu řídí ženy. A ty prostě zvládají všechno. Za jízdy řídit jednou rukou a telefonovat, v koši před řidítky nákup, před sebou i za sebou děti, některá veze i toho svého chlapa na tandemu. Nebo se proplétají provozem dvě i tři vedle sebe a povídají. Ale hlavně, stíhají to bez problémů.
  Tady to vůbec vypadá v dopravě jinak. Jako by to bylo v genech lidí, kterých je na jednom místě moc. Tady se na ulicích neválčí, tady uhýbá jeden druhému, protože vědí, že chtějí-li přežít, že uhnout musí. Že jinak to nejde. V tom se máme od nich hodně co učit
  Neviděl jsem, že by se tu někdo rozčiloval, řval z okýnka, nebo vystrkoval ruku s pěstí či vztyčným prostředníkem. Tady se houká. Je to samozřejmě zakázáno, příslušnou dopravní značku s přeškrtnutou trumpetou tu používají, ale ta nikomu nevadí. Troubí každý a pořád. Ne na protest, jen aby upozornil: zezadu jedu já, neuhýbej někam nečekaně!
  Blinkry se většinou nepoužívají, znamení o změně směru se nedává ani rukou. A v noci většina jednostopých vozidel nesvítí.
  Druhý případ, proč se houká, je inzerce, způsob, jak o sobě dát vědět: jsem taxík, nepotřebujete svézt? Nebo: svážím odpadky, máte něco k naložení?
  Každá rikša, pokud není plná, právě tak, jako každý projíždějící taxík, zahoukají na kohokoliv, o kom se domnívají, že by mohl být potenciálním zákazníkem.
  V Číně se vozidla pohybují tiše. Elektrické mopedy při jízdě ani nezabzučí a motocykly většinou také neuslyšíte, mají výfuky dokonale utlumené. Ale houkání je tu tolik, že ho slyšíte nepřetržitě i v patnáctém patře hotelu přes zavřená okna.
  Nedá mi to spát. Tedy ne to houkání. Myšlenka, že by nebylo špatné takového elektrického mopeda si pořídit...

Petr Hošťálek        

Pokračování ...  

Obrazová příloha
Fotografie
Tak takhle to běžně vypadá na přechodu pro chodce. Nikdo nemá přednost před nikým, ale každý uhne každému. A pokud si všimnete, přes přechod se na druhou stranu prodírají i taxi-rikši.
Fotografie
Klasická nákladní rikša už pomalu vymírá. Většina je jich předělaných na pohon motorkem z mopedu nebo elektromotorem, všechny už ale neodbytně žere rez. Že by se někdo zabýval údržbou? Nejvýš tak, když píchne oježděnou falcovou gumu, nebo přetrhne řetěz...
Fotografie
Jízda po chodníku, řízení jednou rukou a ještě telefonování za jízdy – kolikpak by to asi bylo bodů dohromady?
Fotografie
A opět tu máme jedno telefonování! A jízdu bez přilby. Jenže mezi námi, pánové, vy byste to téhle krasavici neodpustili?
Fotografie
Tak tohle si ovšem prohlédněte opravdu dobře! To jsem tak tak stačil zachytit do objektivu, jakou strašlivou rychlostí se to řítilo ulicí v Lianyungangu. Tu černou limuzínu v rozmáznutém pozadí to právě předjíždí, ačkoliv ta sama jela dobrou šededesátkou. Z té fotky je cítit, jak rychle se tomu točí kola, i jak je rozběsněný setrvačník a klínový řemen na tom stabiláku vpředu...




Podpořte MotoMagazín investováním do reklamy na jeho stránkách. Nabídněte své produkty širokému spektru zdejších návštěvníků. Nabízíme širokou škálu možností. Od obrazové reklamy, přes textovou až po PR články.


DISKUSE K ČLÁNKU
Provozovatel serveru nenese žádnou dopovědnost za obsah vložených příspěvků

NOVÉ TÉMA
Pouze pro založení nového diskusního tématu
Diskuse není určena k podávání inzerce. Příspěvky posouzené jako inzerce budou z diskuse odstraněny. K soukromé bezplatné inzerci použijte oddíl Inzerce.
 Jméno:     
 E-mail:     
Nutno vyplnit text a jméno
Upozornění: Vkládejte pouze příspěvky, které souvisí s danou tématikou. Nepatřičné příspěvky budou z diskuse odstraněny.

Tip: V textu můžete používat tyto HTML tagy: <U>, <I>.
Při editaci se Enter bere jako odřádkování, které se zobrazuje.

Nové články
Mad Max Style…
Yamaha FZ 750
Ve stopě zlínské šestidenní 2020
Pérák 2020
XXXVIII. Nepomucký trojúhelník
Sraz patinovek a bastlů
NIPPON RETRO 2020
Renovace motocyklu Jawa 350 typ Californian II z výrobní série pro Ministerstvo vnitra
Kawasaki Z H2 a nová Čechie-Böhmerland
Velorex 1960
Vozítko Super laminát
Lidová vozítka
Branná 2018
Oleje pro klasické motocykly
Velká kniha o motocyklech
ČZ 250 Custom Mk. II
Pneumatiky pro klasické motocykly
ČZ 250 Custom

PODPOŘTE NÁS
SDÍLENÍM ČLÁNKU

MotoMagazín na facebooku


Témata
INZERCE     Nový inzerát
Japonské motocykly
Poválečné motocykly ČZ
Jawa Pérák
Motocykly JAWA 500 OHC
Motocykly JAWA Bizon
Lidová vozítka
Vozítka Velorex
Manet 90
Kniha vozítka Velorex
Motocyklové vozíky
Motocyklové vozíky PAv
Mopedy Stadion
Sidecary VELOREX
Videoarchiv
Francouzské motocykly
Literatura
OILMASTER
MotoMagazín na Youtube
MotoMagazín na Rajčeti
Motocyklové vozíky PAv - oficiální stránky knihy
  Oficiální stránky knihy
Jawa Californian - oficiální stránky knihy
  Oficiální stránky knihy
  Dodatky knihy
  Fan club Velorex
Vrchní, zdrhni!
www.jawadily.cz
Žebříček článků
Branná 2018
Česká Tourist Trophy 2016
Česká Tourist Trophy 2018
Nepomucký trojúhelník 2018
III. Pohár motorových dvoukolek
X. setkání motocyklů Jawa 500 OHC
Ve stopě zlínské šestidenní 2018
300 zatáček Gustava Havla 2015
300 zatáček Gustava Havla 2018
Pérák 2016
300 zatáček Gustava Havla 2019
Pérák 2015
NIPPON RETRO 2018
Slovácký okruh 2018
Setkání veteránů Holešov
Cena města Jičína 2018
7. Sjezd Jawistů v Luhačovicích
Pérák 2018
300 zatáček Gustava Havla 2017
Česká Tourist Trophy - IRRC 2019
Pérák 2020
Motosraz Křtiny 2015
Česká Tourist Trophy 2017
300 zatáček Gustava Havla
XXXVIII. Nepomucký trojúhelník
   Nahoru      TISK Publikování nebo další šíření obsahu serveru motomagazin.cz je bez písemného souhlasu autora zakázáno. © Jiří Bartuš