Benelli 650 Tornado



Motocykl který (ne)dobyl svět



  Autor: Ladislav Hojgr


 Rok výroby 1970-1975
 Prodáváno též jako MotoBi.



  Chtěl bych Vám představit můj motocykl o kterém je v našich končinách málo známo. Nejprve ke konstrukci a záměru výrobce. Proč motocykl který (ne)dobyl svět? Záměr byl tímto motocyklem svět dobýt a pokořit tehdy britskou nadvládu zejména značek Norton, Triumph a BSA. První prototypy tohoto stroje byly připravené v roce 1967 o rok později v roce 1968 byla nachystána finální verze pro výrobu. Jenže díky velkému zdržení při dodávkách strojů a zařízení začala výroba až v roce 1970 (pro trh USA) a na evropský trh byly motocykly dodávány až od roku 1971. Model Tornado anglickou konkurenci na krátko i zastínil a tak lze říci, že na velice krátkou dobu dobyl svět, bohužel pro Benelli, ale i pro anglické výrobce, se celý motocyklový svět na začátku 70. let úplně změnil příchodem slavného motocyklu Honda CB750.



  Benelli Tornádo byly vyráběny ve dvou sériích.
  1. série neměla elektrický startér, pouze kick start. Zapalování bylo umístěno na levé straně a dobíjení zajišťovalo 12V dynamo. První kusy měly přední brzdu obostraný dvouklíč a zátku nádrže otevírající se pootočením, další modely používaly oboustraný jednoklíč a zátku nádrže odjišťující se zmáčknutím. Vrtání motoru 84mm, zdvih 58mm, rozvod OHV - všechny verze, kompresní poměr 9:1.



  2. série již byly opatřeny s elektrickým startérem v kombinaci s kick pákou. Zapalování bylo umístěno na pravém víku, dobíjení zajišťoval 12V alternátor. Motocykly byly opatřeny ráfky Boranni rekord. Oproti první sérii byl průměr vidlic zvětšen z 35 na 38mm. Kompresní poměr 9:1 byl u sportovní verze S2 zvětšen na 9.6:1. Sportovní verze S2, vyráběná od roku 1973, je také poslední model Tornáda, který se lišil zejména sedlem a řídítky. Lze jej též poznat i podle černých vík motoru. Výroba byla ukončena v roce 1975.



  Moje Tornádo nebo spíš Tornáda jsem pořídil na burze v Imole. Jedno v roce 2011 (S2 modro-černé) a druhé v roce 2016. Model S2, na kterém jezdím, jsem koupil od starého pána s nájezdem necelých 10000 km a průkazem FIVA, je v původním stavu, samozřejmě vyjma spotřebních věcí. U druhého vrcholí renovace a k dokončení zbývají drobnosti.



  Jízda na Tornádu je opravdu pro chlapy. Bubnové brzdy potřebují pro brždění více síly, model s kick startem vyžaduje ráznou nohu. Vydat se na projížďku lze jen s podobnými stroji, protože kdo se na projížďku vydá s novějšími stroji ten opravdu dobře pochopí jak moc motocyklový svět pokročil kupředu. Řazení je vpravo, brzda vlevo, toto chce trochu učení. Naštěstí se jednička řadí nahoru a tak i když se jezdec splete tak zařadí vyšší rychlostní stupeň. Zvuk motoru ve spojení s výfuky LaFranconi je při akceleraci i deceleraci naprosto úchvatný a musím říct že Italové jsou v tomto mistři. Očekával jsem u takto podčtvercového motoru, že bude vyžadovat otáčky, ale motor jede krásně odspodu. Oproti dnešním motocyklům je úsměvné, že jediná plastová věc je kryt zadního světla. Tornado je můj první velký čtyřtaktní motocykl na bubnových brzdách, ale také ukončil můj zájem o motocykly s litými koly a kotoučovými brzdami. Doufám že mu do budoucna pořídím anglického bráchu.





  www.motomagazin.cz © Jiří Bartuš  2002