MotoMagazín     VeteránInzerce     VeteránForum     VeteránKalendář    Jawa Californian    MAGAZÍN - BLOG           24.4.2017 22:55         
Podívejte se jak můžete ušetřit na povinném ručení
 ÚVOD   INFORMACE  AKCE / REPORTÁŽE  ARCHIV  ČLÁNKY  MAGAZÍN - BLOG  INZERCE      KOMERČNÍ INZERCE  KONTAKTY
Logo MotoMagazínuNáhradní díly na motocykly Jawa a ČZ - Panelka, Pérák, Kývačka, Pionýr, Velorex, Mustang

| Kniha Jawa Californian | Dodatky knihy | Dodatek ke knize I | Dodatek ke knize II | Dodatek ke knize III | Dodatek ke knize IV | Dodatek ke knize V | Dodatek ke knize VI | Dodatek ke knize VII | Dodatek ke knize VIII | Dodatek ke knize IX | Dodatek ke knize X | Dodatek ke knize XI | Jawa Californian v transportním obalu | Oilmaster |
Obal knihy Jawa Californian   Jawa Californian – motocykly, nesoucí v názvu bohatou tradici značky Jawa spolu s vidinou amerického snu v podobě daleké slunné Kalifornie, po dlouhá léta nenechávají chladným mnohého z příznivců jedné stopy. Jak probíhal jejich vývoj a jaké okolnosti předcházely jejich vzniku? Jakým vývojem prošel a čím byl ovlivňován prodej motocyklů československých výrobců na severoamerickém kontinentu od roku 1945?
  O tom všem i o technických detailech, dochovaných původních či restaurovaných motocyklech se dozvíte v této knize.



  

Restrukturalizace motocyklového průmyslu ČSSR




  
Článek vznikl jako dodatek k prvnímu vydání knihy. Druhé vydání knihy Jawa Californian přináší tomuto tématu aktualizovaný pohled, doplněný o mnoho zcela nových obrazových materiálů.

    autor: Jiří Bartuš


   aktualizováno 28.9.2013

  Přelom 50. a 60. let minulého století zastihl československé motocyklové výrobce v období každoročního navyšování objemu výroby. Avšak v roce 1962 dolehl celosvětový pokles poptávky plně i na československý motocyklový průmysl. Mimo změn chování zákazníků ve vyspělých zemích se na poklesu zájmu o československé motocykly podepsala zejména dlouhodobá absence investic do rozvoje nových výrobních technologií a vývoje nových modelů, čímž došlo k postupnému zastarání vyráběných motocyklů a tím ztrátě jejich konkurenceschopnosti.
  Většina investičních prostředků byla směřována do přípravy masově vyráběného lidového vozu. Veliké objemy výroby motocyklů tak byly dosahovány jen díky postupnému přesunu odbytu do méně náročných rozvojových zemí a zejména do Sovětského Svazu, který postupem času začal odebírat většinu produkce Jawy. Svým dílem přispěla k poklesu odbytu i neexistence koordinace výroby motocyklů v rámci zemí RVHP, kdy někteří významní dovozci, v čele s NDR, začaly úspěšně produkovat motocykly vlastní konstrukce a přestávali mít o československé motocykly zájem.
  Pokles odbytu motocyklů československých výrobců, spolu s nepříznivým odhadem rozvoje motocyklové výroby ve světě, který předpovídal PZO Motokov, vedl československou vládu podporovanou ústředním výborem KSČ k rozhodnutí, provést v motocyklové výrobě strukturální změny. Svým dílem k tomuto rozhodnutí přispěla i tíživá ekonomická situace ČSSR, která v roce 1961 vyústila v ekonomickou krizi.
  Výroba motocyklů, se kterou se již nepočítalo jako s perspektivním exportním oborem, měla ustoupit oborům s větší perspektivou. Motocyklovým výrobcům bylo ministerstvem všeobecného strojírenství nařízeno připravit zcela novou unifikovanou řadu motocyklů a provést celkovou restrukturalizaci.


  Na základě příkazu číslo 41/63 ministra všeobecného strojírenství a vládního usnesení číslo 675/63 začali kompetentní činitelé jednat.
  Hlavním rozhodnutím bylo přesunout výrobu motocyklů Jawa i s ředitelstvím z výrobních prostor Závodů 9. května, n. p. v Praze na Pankráci do Týnce nad Sázavou a výrobní prostory předat firmě ČKD Praha, která ji měla využít k rychlému zavedení výroby polovodičů. Jelikož starý tovární objekt v Brodcích u Týnce nad Sázavou nebyl vhodný pro sériovou výrobu motocyklů (nová pětipatrová výrobní budova byla dokončena v červnu roku 1965) a jeho velikost neodpovídala opuštěným prostorám, ke kterým se přidal i pomocný závod v Libni, bylo rozhodnuto o převedení výroby velkého množství dílů do kooperujících podniků.

  Více informací o přesunu výroby se dozvíte v dodatku pod článkem.

  Zásadním rozhodnutím bylo převedení výroby motorů spolu do ČZM Strakonice. ČZM Strakonice bylo nařízeno ukončit v průběhu roku 1964 výrobu motocyklů a nadále se věnovat jen výrobě válečkových řetězů, výrobě obráběcích strojů a kooperaci s ostatními výrobci motorových vozidel. Tím měla výroba všech motocyklů nad 100 cm3 připadnout pouze podniku Jawa n. p. Tato rozhodnutí nabyla moci 1. října roku 1963. Ke shodnému termínu byl do národního podniku Jawa včleněn i výrobce terénních a plochodrážních motocyklů Eso Divišov. Naopak ze závodu bylo vyčleněno výzkumné oddělení, jemuž byly přiděleny prostory bývalé továrny Autfit (Ogar) v Praze Strašnicích. Nově vzniklý Výzkumný a vývojový závod n. p. Jawa (VVZ Jawa) dostal prvořadý úkol, urychleně připravit unifikovanou řadu motocyklů kubatur 125, 175, 250 a 350 cm3 zcela nové koncepce.

  Rozhodnutí o restrukturalizaci motocyklového průmyslu přišlo v nejhorší možný okamžik. Situace na světových motocyklových trzích se během roku 1963 stabilizovala a již v roce 1964 nastala opětovná konjunktura motocyklového průmyslu ve světě.

  Jawa, poškozená restrukturalizací a přesunem výroby nestačila plnit zvýšené objednávky. Díky nedostatku pracovních sil v týneckém regionu nemohla zavést třetí směnu a ani socialistický závazek pracovníků na odpracování několika směn ročně navíc nemohl tíživou situaci Jawy výrazně zlepšit. Nevyřešený nedostatek výrobních prostor způsobil, že i v roce 1966 stále ještě nebyly z původních prostor přestěhovány všechny stroje. Zrušením pobočného závodu v Praze-Libni přišla Jawa i o možnost sériové výroby terénních motocyklů. Přípravou továrních soutěžních a motokrosových speciálů byl pověřen Výzkumný a vývojový závod n. p. Jawa.

  Ačkoliv ČZM Strakonice stály v roce 1964 na pokraji ukončení výroby motocyklů, podařilo se jim představit motokrosový závodní motocykl ČZ 250, se kterým Belgičan Joël Robert získal ještě v témže roce titul mistra světa. Úspěch motokrosových speciálů ČZ vedl nejen k rozhodnutí povolit jejich další vývoj, ale i k rozhodnutí připravit, místo Jawy, sériovou výrobu nových motocyklů ČZ za účelem prodeje v zahraničí. Díky neschopnosti Jawy dokončit včas projekt unifikované řady bylo ČZM povoleno pokračovat i nadále ve výrobě i vývoji cestovních motocyklů.

  Nekvalifikované a nesystémové rozhodnutí o restrukturalizaci československého motocyklového průmyslu uštědřilo národnímu podniku Jawa natolik nezvratný zásah do jeho rozvoje, že se s jeho důsledky podnik již nikdy zcela nevyrovnal.

  Omezení výrobních kapacit spolu s přijímáním velikého množství zakázek ze strany Sovětského Svazu neumožnily vyčlenit rezervy potřebné pro rozjezd výroby nových typů motocyklů. Přednostní vyřizování závazků zahraničních odběratelů s sebou přineslo trvalý nedostatek cestovních motocyklů Jawa na domácím trhu, který trval po mnoho dalších let.

  Poznámka autora

  Rozhodnutí o restrukturalizaci motocyklového průmyslu je třeba chápat v kontextu doby. Ostatně jako celou historii. Je třeba si uvědomit, že stát v tu dobu investoval ohromné množství peněz do stavby zcela nové továrny Škoda v Mladé Boleslavi na výrobu lidového vozu Škoda 1000 MB a nemohl si tedy dovolit přesouvat investice do jiných oborů, které se jevily v dané době jako méně perspektivní. Ostatně, i údajný památný výrok prezidenta Novotného o tom, že do socialismu přeci nepojedeme na motocyklu, měl jasně ukázat, jaké jsou pro vedení země priority.

  

  Přesun výroby motocyklů Jawa z Prahy do Týnce nad Sázavou

  Po rozhodnutí o restrukturalizaci byly Závody 9. května, včetně ředitelství, přesunuty do Týnce nad Sázavou – Brodců, který byl součástí Zbrojovky Ing. Františka Janečka od roku 1938.

  Týnec nad Sázavou byl se značkou Jawa spjatý od jejího vzniku. Zbrojovka Františka Janečka, kde byly od roku 1929 vyráběny motocykly Jawa, byla postavena v Praze na Pankráci v místě, které se nazývalo Na Zelené lišce, podle zájezdního hostince, který Janeček s přilehlými pozemky zakoupil.
  Plánovaný rozvoj továrního objektu v této lokalitě však již z počátku Janečkovi značně omezila změna regulačního plánu města v roce 1922, tedy nedlouho po zakoupení pozemků. Tovární budovy bylo nuceno stavět jen jako provizorní, na dobu trvání výjimky z územního plánu, o které nebylo jasné, zda bude prodloužena.

  František Janeček tedy hledal pro své další aktivity lokalitu náhradní, ve které bude dostatek levné pracovní síly, bude mít zajištěnu dobrou dostupnost po železnici, energii z vody a přitom nebude příliš vzdálena od Prahy. Nalezl ji v Týnci nad Sázavou, kde v roce 1925 zakoupil na levém břehu řeky Sázavy pozemky a nechal si na nich postavit vilu. Po mnoha peripetiích s úřady a redukci ambiciózních plánů postavil v roce 1931 na protějším břehu nedaleko nádraží slévárnu neželezných kovů (Zbrojovka Ing. Františkek Janeček – závod Týnec n. Sáz.). Prostory slévárny byly v 30. letech využívány též pro montáž osobních vozů Jawa, jejichž karosérie sem byly dováženy z Kvasin, a po přesunu z Prahy, i pro výrobu kulometných pásů a elektrických výrobků.

  V roce 1938 se Františku Janečkovi podařilo koupit areál zkrachované Mautnerovy přádelny hedvábí v místní části Týnce nad Sázavou – Brodce (Zbrojovka Ing. Františkek Janeček – závod Brodce). Do těchto výrobních prostor postupně přesunul montáž osobních vozů a též veškerou výrobou ze slévárny, která s ní technologicky nesouvisela. Během válečných let se byla výroba v Brodcích podřízena potřebám německého válečného hospodářství. Ještě během války zde skončilo snažení o vybudování vlastní drátovny.

  Po skončení války byla firma Jawa vzata pod národní správu a znárodněna. Slévárna včetně pomocných provozů byla vyčleněna v samostatný národní podnik, po roce 1948 přejmenovaný na Metaz. Výrobní areál v Brodcích zůstal i nadále součástí Jawy.

  V jižní části areálu byla zahájena stavba nové pětipatrové výrobní budovy, dnešní dominanty této části Týnce. Netradiční patrová stavba byla zvolena pro nedostatek místa ve výrobním areálu, který byl omezen řekou Sázavou a protější stání. Jižní část areálu navíc uzavírala železniční vlečka.

  Výroba v nové pětipatrové budově byla uvedena do provozu v červnu roku 1965. V době přesunu výroby z Prahy, v polovině roku 1964, musel být nový výrobní objekt rozestavěný a výroba motocyklů se zřejmě na přechodnou dobu stěhovala do starých výrobních prostor, bývalé Mautnerovi přádelny hedvábí. K tomto úseku dějin sháníme jakékoli informace z písemných i ústních pramenů.

  V nové budově byla soustředěna svařovna, lakovna, výrobní linka a expedice náhradních dílů. Do starých výrobních prostor byla přestěhována lisovna. V původních výrobních prostorách zůstala nadále výroba zapalování.

  Po ukončení přesunu výroby čítala denní produkce podniku 276 motocyklů (údaj z roku 1966), přičemž tehdejší poptávka tento počet značně přesahovala. Množství vyrobených motocyklů však bylo mnoha faktory imitováno. Mezi rozhodující patřil zejména nedostatek pracovních sil v oblasti, jenž podniku dovolil podniku pracovat pouze na dvě směny.

  V souvislosti s přesunem výroby je třeba připomenout, že Jawa přišla prostory, které byly od skončení II. Světové války systematicky přestavovány do moderní podoby tak, aby v nich bylo možné dosáhnout roční produkce více než 60000 motocyklů. Původní tovární budovy budované ve 20. a 30. letech 20. století byly totiž, z důvodu omezení daném regulačním plánem z roku 1922, zhotovené v provizorní podobě, převážně ze dřeva, a takto nemohly vyhovovat poválečnému rozmachu výroby. Součástí opuštěných prostor byla i motorárna, která v době svého vzniku patřila mezi nejmodernější na světě.

  V souvislosti s přesunem výrobního podniku došlo i k jeho dalšímu přejmenování, kdy se do názvu opět vrátilo jméno Jawa. Podnik tak dostává na dlouhá léta oficiální název Jawa, národní podnik, Týnec nad Sázavou.

  Co má společného tradiční česká značka Jawa s 9. květnem?   Dozvíte se v článku   zde |




DISKUSE K ČLÁNKU
Provozovatel serveru nenese žádnou dopovědnost za obsah vložených příspěvků
Strana 1 / 1
Nezodpovězená témata (1/1):
 Chtělbych se zeptat-kde se nechá koupit návod a seřízení motocyklu Jawa350,typ 639:Ještě kde se koupí náhradní díly nové k této meterce? Děkuji. MIrek
[Mirek Hendrych]      (07. 03. 2017)

NOVÉ TÉMA
Pouze pro založení nového diskusního tématu
Diskuse není určena k podávání inzerce. Příspěvky posouzené jako inzerce budou z diskuse odstraněny. K soukromé bezplatné inzerci použijte oddíl Inzerce.
 Jméno:     
 E-mail:     
Nutno vyplnit text a jméno
Upozornění: Vkládejte pouze příspěvky, které souvisí s danou tématikou. Nepatřičné příspěvky budou z diskuse odstraněny.

Tip: V textu můžete používat tyto HTML tagy: <U>, <I>.
Při editaci se Enter bere jako odřádkování, které se zobrazuje.

VeteránKalendář
Nové články
Speed Marathon 2017
Honda CB750 F
Značka Stůj, čekej!
Suzuki TL 1000S
Pneumatiky pro Péráka
Classic Show Brno 2017
Stále perspektivní MZ 251 ETZ?
Pérák a tajemné výstavy v New Yorku
Kubánec
Norton Commando 850
Pérák 350
Jawa 350 OHC
Jawa Californian v transportním obalu
Blesk Speciál
Bude zrušena dovozová STK?
Jawa Pérák v domácí premiéře
MAN MAN
Japonské motocykly na Oldtimer Festivalu

PODPOŘTE NÁS
SDÍLENÍM ČLÁNKU

MotoMagazín na facebooku


Témata
INZERCE     Nový inzerát
Japonské motocykly
Poválečné motocykly ČZ
Jawa Pérák
Motocykly JAWA 500 OHC
Motocykly JAWA Bizon
Vozítka Velorex
Manet 90
Kniha vozítka Velorex
Motocyklové vozíky
Vozíky PAv 40 (41)
Mopedy Stadion
Sidecary VELOREX
Videoarchiv
Francouzské motocykly
Literatura
OILMASTER
MotoMagazín na Youtube
MotoMagazín na Rajčeti
Jawa Californian - oficiální stránky knihy
  Oficiální stránky knihy
  Dodatky knihy
  Fan club Velorex
Vrchní, zdrhni!
www.jawadily.cz
Žebříček článků
Pérák 2015
Oldtimer Festival 2016
III. Pohár motorových dvoukolek
Pérák 2016
Kniha Jawa Californian
7. Sjezd Jawistů v Luhačovicích
Classic Show 2015
Setkání veteránů Holešov
Česká Tourist Trophy 2016
300 zatáček Gustava Havla 2015
Mopedy Stadion
Motocykly Jawa-ČZ 125/150 typ 351/352
Honda CB750 F
Zlínská Historic Rally
Veteráni Moravským Slováckem 2016
Motocykly ČZ 125/150 c
Motocyklové návěsné vozíky PAv
NIPPON RETRO 2015
Dodatek ke knize VI
Jarní MotorTechna 2015
Motosraz Křtiny 2015
Ve stopě zlínské šestidenní 2016
Motocykly Jawa Bizon
Setkání veteránů Holešov 2016
Salaš Krajinka
   Nahoru      TISK Publikování nebo další šíření obsahu serveru motomagazin.cz je bez písemného souhlasu autora zakázáno. © Jiří Bartuš