MotoMagazín     VeteránInzerce     VeteránForum     VeteránKalendář    Jawa Californian    MAGAZÍN - BLOG           20.10.2019 17:02         
 ÚVOD   INFORMACE  AKCE / REPORTÁŽE  ARCHIV  ČLÁNKY  MAGAZÍN - BLOG  INZERCE      KOMERČNÍ INZERCE  KONTAKTY
Logo MotoMagazínuNáhradní díly na motocykly Jawa a ČZ - Panelka, Pérák, Kývačka, Pionýr, Velorex, Mustang

| Reportáže | II. čínské motocyklové dobrodružství Petra Hošťálka |
6. reportáž

II. čínské motocyklové dobrodružství - 6. reportáž

  Start

  Tak jsme odstartovali. Bylo to samozřejmě s velkou slávou, nejdřív muselo proběhnout společné fotografování u základního pražce v Lianyungang – přístavu. Je skoro u vody, udělán z leštěného červeného mramoru a zlatě je do něj vtesáno, že je začátkem asijsko-evropského, v angličtině doslovně pozemního, mostu (Landbridge). Tedy krajním bodem spojnice mezi Pacifickým a Atlantickým oceánem. Druhý konec je na pobřeží v holandském Rotterdamu, kam bychom měli dojet. Takže to je trasa, na kterou se vydává našich jedenáct stejných motocyklů. Deset žlutých endur QINGQI GY-200 a jedna zelená YUKI GY-200. V čem se liší? Jen v názvu a v té barvě. QUINQI se v češtině čte přibližně, ale opravdu jen přibližně, jako činči. Skutečný čínský přízvuk nevím, jak by se dal v našem jazyce vyjádřit. A tak k nám se tenhle lehký motocykl dováží pod lépe vyslovitelným názvem Yuki.

  Když jsem se dověděl první podrobnosti, tak to bylo nějakých poznámek, jako: to se ti to pojede, když to bude v teamu a s doprovodem a jaký je to, prosimtě, dobrodružství, když budeš mít mechanika a podobně...
  Jenže to, že je to přibližně dvanáct tisíc kilometrů, které člověk musí na motocyklu ujet, ať už s doprovodem, nebo bez, to je dobrodružství samo o sobě. A to jsem ještě netušil, jak to vypadá na skutečných čínských silnicích! Teď máme za sebou dva dny a bilance je téměř hrůzná.
  Hned první den jsem viděl dva mrtvé na silnici. Ten první byl mladý kluk uprostřed křižovatky. Ležel v rozhozené poloze na zádech, maličko pootočený na bok. Plexi od přílby rozbité a pohled už vyhaslý. Krev vidět nebylo, zato skůtr, který ležel kousek vedle, byl zdemolovaný tak, že nestál za opravu. Vpravo stála těžká nákladní tříkolka, která mu z boční ulice vjela do cesty. Předek kabiny byl z pravého rohu zdemolovaný tak, že se ani nezdálo možné, aby to udělalo lidské tělo. Asi tři lidi postávali u tříkolky, u toho kluka nikdo, a nikoho ani nenapadlo ho třebas přikrýt...
  Asi půl hodiny na to jsme absolvovali v nedalekém městě oběd, po něm se konala malá šou, kdy dva tovární jezdci předváděli wheelie na zadním kole se stokubíkovým skůtříkem a stopětadvacítkou motorkou. Tomu se skůtem to šlo kupodivu líp. A pak mezi řadu našich motocyklů a přihlížející diváky najel borec v kombinéze, masce přes obličej a protektorech na ramenou, loktech i kolenou. A začal předvádět, jak se dá s kroskou přeskočit nejdřív tři, pak pět, a nakonec sedm skůtrových nákladních rikš vedle sebe. Dělal to na plácku, vydlážděném oslizlou zámkovou dlažbou, která klouzala i při neopatrném došlápnutí nohou, tak jsem jen čekal, kdy na konci nedobrzdí. Jednou opravdu s fousem, ale dobrzdil to vždycky...
  A pak jsme vyjeli na další cestu. Silnice betonová, velmi slušná, po obou stranách pořádné stromořadí a za ním zavlažovací vodní příkopy. A po asi deseti kilometrech u kraje silnice další mrtvý. Vypadal podle oblečení na vesničana. Uválený, tak divně zkroucený, a zase nikdo, koho by to zajímalo, nebo kdo by u něj počkal, než přijede policie. Ležel tam jako přejetý pes. Ani z nás nikdo nebrzdil...
  Jedeme ve formaci. Tady, po Číně, máme před sebou z bezpečnostních důvodů auto s puštěnými varovnými blikači a za ním střídavě vlevo jednička, vpravo kousek za dvojka, opět vlevo trojka, takhle jedeme prostřídaní ve dvojstupu. Já dostal šťastnou sedmu...
  Ten zahajovací obřad v Lianyungang – přístavu mi připadal tak trochu jako první máj, nebo oficiální zahájení Dakaru. S řečníky a dokonce i s nafukovacím startovním obloukem. Oblouk se mi líbil, protože měl nahoře krásně vyvedené tradiční čínské symboly. Z jedné strany draka a z druhé kohouta, jak zírají na císařskou pečeť. To řečnění bylo horší, to mi připomínalo časy, které bývaly i u nás, a které jsem srdečně nenáviděl. Tak jsem si v duchu říkal, že by snad nebylo špatné, kdyby jim do toho třebas čínský bůh srandy začal pršet! A jak vždycky říkám, člověk se má chránit splněných přání: skutečně v půlce začalo, děvčata v modrých sukních a bílých blůzách začala nahonem roznášet řečníkům deštníky – a od té chvíle už pršet nepřestalo. Takže jedeme celé dva dny v dešti. Dostali jsme trika, jenže umělá, bavlna to není. Dostali jsme kombinézy (já jen bundu, kalhoty na takového tlusťocha neměli) a přes to všechno motokrosové chrániče hrudníku, zad, ramenou i loktů. To samé i na nohy a přes kolena. Jenže tady je takové horko a vlhko, že se potím i jen v bavlněném tričku a plátěných maskáčích s odepnutými nohavicemi, takže já jediný v tom odmítám jet. Už druhý den jedu jen v triku. Déšť není nijak vydatný a tak průběžně vlhnu i osychám a je mi v podstatě daleko líp, než klukům čínským, zabaleným v těch strašlivých, i když značkových a drahých plastech. Díky tomu jsem i pohyblivější a to mě dneska zachránilo. V poledne jsme jeli přehlídkovou šou městem, a to, i když máte auto vpředu a auto vzadu, není záruka ničeho. Každou chvíli s někdo snaží mezi sestavu motocyklů natlačit, nebo kolonou napříč projet, prostě situace v čínském silničním provozu je pro Evropana naprosto nepochopitelná. Hlavně ale smrtelně nebezpečná.
  A tak se proti nám najednou řítí dodávka, která vpředu jedoucí auto minula, ale teď míří přímo do nás. Jak říkám, jedu nalehko, takže jsem pohyblivější a taky, protože si nástrahy zdejšího provozu zatraceně uvědomuji, jsem ve střehu. Tak stačím bleskurychle uhnout, ale v té chvíli slyším tu známou strašlivou ránu, při které mě pokaždé zamrazí, a která provází každou bouračku. Ve zpětném zrcátku vidím, jak vzduchem letí přilba a po zemi se najednou válí plasty a barevné plechy. Ani se mi to nechce vidět, ale opatrně se otáčím, aby mě nesrazil někdo další a vracím se. Na zemi změť dvou motocyklových vraků, dodávku to otočilo napříč a jeden z našich sedí na zemi. Dýchá, po hlavě mu stékají dva pramínky krve a pleť má zešedlou. Nemůže pohybovat nohou, ale žije. Náš mechanik mu pomáhá vstát, najednou je tu sanitka. Jela kolem, tak vyložila matku s dítětem, která na akutní případ nevypadá a odváží našeho zraněného. A pak už nás od toho pořadatelé vyhání, takže celá zbývající kolona zajíždí k benzínce a tam asi tři čtvrtě hodiny čekáme, než se to vyřeší. A pak, oslabení o dva jezdce týmu, pokračujeme dál.
  Myslel jsem si loni, že horší provoz, než na silnicích v Rusku už nemůže být. Teď vím, že může. A že, doprovod nedoprovod, tahle cesta bude těžší. A hlavně nebezpečnější. Po dvou dnech jsem viděl dva mrtvé a už nás jede jenom devět. To není právě nejpovzbudivější bilance! A co je horší, než dorazíme do Evropy, budu muset kluky čínský naučit, jak se jezdí tady. Že musí jet s rozsvícenými světly, na to už si, po dvou společných dnech, pomaloučku začínají zvykat.
  Jo, že říkám kluky: jede s námi taky jedno prima děvče – a jede obdivuhodně. Tak nám všem držte palce, budeme to potřebovat, zatím je za námi teprv první tisícovka kilometrů. Já se budu snažit o tom pravdivě a objektivně informovat, pokud bude kdy a odkud posílat zprávy. Dnes budeme spát v Suzhou, provinčním městě, do kterého by se vešla celá naše republika. Má přes devět milionů obyvatel...

Petr Hošťálek        

Pokračování ...  

Obrazová příloha
Fotografie
Jak říkám, nafukovací startovní oblouk se mi líbil. Tyhle čínské figury také můžete najít na hřebenáčích téměř každé lepší čínské střechy...
Fotografie
Já jedu nalehko, jen v tričku, i když se z kopců na pobřežím mlha válí dolů...
Fotografie
Že se dá takhle jezdit po zadním kole i se stokubíkovým skútrem, to by mě bylo ani nenapadlo. Ale chlapík v tovární košili jinanské firmy QINGQI to uměl docela dobře.
Fotografie
To už pršelo a nebylo světlo a já nemám na foťáku blesk, takže je to trošku neostré. Ale že má dostatečnou rezervu, aby se daly ještě dvě rikšy přidat, to je, myslím, dostatečně vidět
Fotografie
Ta dodávka v pozadí by nejspíš byla nejdřív trefila mě. Já naštěstí stačil uhnout...
Fotografie
Naše jediná žena v týmu. Jede na stejné motorce a stejnou trasu. Párkrát už jsme za ty dva dny absolvovali takovou polňačku s blátem a dírami, že to bylo na motokros. Jednou dokonce v noci. A pokaždé si vedla skvěle...




Podpořte MotoMagazín investováním do reklamy na jeho stránkách. Nabídněte své produkty širokému spektru zdejších návštěvníků. Nabízíme širokou škálu možností. Od obrazové reklamy, přes textovou až po PR články.


DISKUSE K ČLÁNKU
Provozovatel serveru nenese žádnou dopovědnost za obsah vložených příspěvků

NOVÉ TÉMA
Pouze pro založení nového diskusního tématu
Diskuse není určena k podávání inzerce. Příspěvky posouzené jako inzerce budou z diskuse odstraněny. K soukromé bezplatné inzerci použijte oddíl Inzerce.
 Jméno:     
 E-mail:     
Nutno vyplnit text a jméno
Upozornění: Vkládejte pouze příspěvky, které souvisí s danou tématikou. Nepatřičné příspěvky budou z diskuse odstraněny.

Tip: V textu můžete používat tyto HTML tagy: <U>, <I>.
Při editaci se Enter bere jako odřádkování, které se zobrazuje.

VeteránKalendář
Nové články
Suzuki GSX-R 1100 M
NIPPON RETRO 2019
Muzeum českého road racingu v Hořicích
XXIII. Jarní sraz Velorexů v Boskovicích
Cena města Jičína 2018
Jarní cena Brna 2018
Norton Dominator 650 SS
Evropský festival Route 66
Česká Tourist Trophy 2018
Kawasaki 500 H1 Mach III v ČSSR?
Setkání veteránů Holešov 2018
NOC international rally 2018
Ve stopě zlínské šestidenní 2018
I pozitivní změny v dopravě se dějí...
Star Rally 2017
Pérák 2018
Nepomucký trojúhelník 2018
X. setkání motocyklů Jawa 500 OHC

PODPOŘTE NÁS
SDÍLENÍM ČLÁNKU

MotoMagazín na facebooku


Témata
INZERCE     Nový inzerát
Japonské motocykly
Poválečné motocykly ČZ
Jawa Pérák
Motocykly JAWA 500 OHC
Motocykly JAWA Bizon
Vozítka Velorex
Manet 90
Kniha vozítka Velorex
Motocyklové vozíky
Motocyklové vozíky PAv
Mopedy Stadion
Sidecary VELOREX
Videoarchiv
Francouzské motocykly
Literatura
OILMASTER
MotoMagazín na Youtube
MotoMagazín na Rajčeti
Motocyklové vozíky PAv - oficiální stránky knihy
  Oficiální stránky knihy
Jawa Californian - oficiální stránky knihy
  Oficiální stránky knihy
  Dodatky knihy
  Fan club Velorex
Vrchní, zdrhni!
www.jawadily.cz
Žebříček článků
Ve stopě zlínské šestidenní 2018
Slovácký okruh 2018
Česká Tourist Trophy 2018
Česká Tourist Trophy 2017
Nepomucký trojúhelník 2018
X. setkání motocyklů Jawa 500 OHC
III. Pohár motorových dvoukolek
Česká Tourist Trophy 2016
7. Sjezd Jawistů v Luhačovicích
300 zatáček Gustava Havla 2018
Pérák 2016
Evropský festival Route 66
Cena města Jičína 2018
NIPPON RETRO 2019
Pérák 2018
300 zatáček Gustava Havla
Star Rally 2017
XX. Jarní sraz Velorexů v Boskovicích
Pérák 2015
NIPPON RETRO 2018
Jarní cena Brna 2018
Pérák 2017
Czech Drive 2018
8. Sjezd Jawistů po 70 letech v Luhačovicích
300 zatáček Gustava Havla 2015
   Nahoru      TISK Publikování nebo další šíření obsahu serveru motomagazin.cz je bez písemného souhlasu autora zakázáno. © Jiří Bartuš